Napomeňte si tu manželku, pane velvyslanče!
Česká diplomacie vstupuje do nové etapy svého vývoje. Začíná chápat manželku jako domácí zvíře, které svého manžela musí poslouchat na slovo. A za které nese - podobně jako za pitbula - plnou odpovědnost majitel, potažmo manžel.
Byl odvolán velvyslanec ve Švýcarsku pan Borůvka. V reakci uvedl, že je to za projevy jeho manželky na sociálních sítích - a chování jeho ženy na Twitteru bylo skutečně a objektivně poměrně nestandardní. Ale jak sakra může být v jedenadvacátém století někdo trestán za vyvádění své manželky?
Jsem opravdu velmi dalek toho, abych se paní Borůvkové zastával. Jeden z terčů jejích tweetů, komentátor Jindřich Šídlo, to na svém Facebooku popsal takto:
„Loni v květnu začala paní Borůvková na jednom ze svých mnoha účtů po Twitteru šířit „informace na základě zpráv tajných služeb", že moje žena v době tendru na dostavbu Temelína, o němž jako novinářka psala, „pracovala pro Rusy". Kdo někdy četl dva texty Terezy, ví, že to je absurdní lživé obvinění, které by nestálo za řeč, kdyby to paní Borůvková nešířila v době, kdy byla Tereza v osmém měsíci těhotenství a nedoprovodila to desítkami (bez přehánění) stalkujících a výhrůžných SMS zpráv typu "Sejdeme se na NBÚ", kam byla Tereza v minulosti několikrát předvolána k vysvětlení svých textů o výměnách velvyslanců.“
Takže zcela nezpochybnitelně paní Borůvková na Twitteru prudila lidi. Ale trestat za to jejího manžela?
Nevím, jak to má doma zařízené pan ministr zahraničí - ale já po svých dvou manželstvích na vlastní kůži vím, že manžel opravdu nemůže být odpovědný za svou manželku, protože manželky prostě neposlouchají. Možná je to u Zaorálků jinak, ale já když jsem něco poručil některé ze svých manželek, tak to mělo stejný výsledek, jako kdybych něco poručil sochám na Karlově mostě. Prostě nic.
A pokud si pamatuji, tak všechny prostředky, kterým se dá vynucovat poslušnost u pitbulteriéra - elektrický obojek, bití, ponižování, kopání či odpírání jídla - jsou při aplikaci na manželku trestným činem. Takže pokud ministerstvo zahraničí vyžaduje po svých diplomatech, aby byli zodpovědní za své manželky, mělo by zároveň také vydat metodickou příručku, jak má chlap dosáhnout toho, aby ho žena poslouchala.
Anebo je to možná jinak - s celou ženskou emancipací a nezávislostí: Když jsou ženy hodné, mají právo být, a je to tím, že jsou emancipované, samostatné a nezávislé, zatímco když se začnou chovat nepřijatelně, může za to jejich manžel. Není to náhodou diskriminace chlapů, pane ministře Zaorálku?
