Karty ve hře o Hrad rozdává Miloš Zeman. Jaké trumfy drží v ruce Jiří Drahoš?
Minulý týden skončil v čele Akademie věd, včera vykročil za prezidentskou kandidaturou. Jiří Drahoš se tím stal jedním z vyzývatelů Miloše Zemana.
V českém politickém světě platí jeden konsenzus. V prvním kole prezidentské volby zvítězí s přehledem prezident Zeman a důležité bude, kdo se s ním dostane do kola druhého. Pražský hrad uvažuje opačně: musíme v prvním kole získat víc než padesát procent odevzdaných hlasů, aby žádné druhé kolo nebylo. Tak kdo bude Zemanovým soupeřem?
Kromě čerstvého Drahoše zatím z relevantních postav svou kandidaturu ohlásil jen Michal Horáček. Svým odmítáním marketingu a klasických politických postupů dostal svou kampaň do mrtvého bodu a je zralý na restart, pokud jeho projekt není už teď passé.
Na Horáčkovi je vidět jedno: má všechno, co by měl správný prezident mít, od finanční nezávislosti přes zdravý rozum po inteligenci. Ale nedává to dohromady obraz prezidenta. Příliš je z toho cítit, že Horáček zahlédl svou životní výzvu. Veřejnosti však chybí odpověď na základní otázku: Proč?
Relativně slušnou šanci uspět by mohl mít ministr obrany Martin Stropnický. I tady chybí odpověď na otázku proč, ale Stropnický to nahrazuje šarmem a schopností se pohybovat v prostředí politiky a showbyznysu. Jeho hlavním hendikepem je, že je zaměstnancem firmy ANO, jejímž jediným vlastníkem je Andrej Babiš.
A jak víme z doby sestavování krajských koalic, Babiš je vždycky schopen obětovat pěšáka, aby dosáhl strategického cíle. Stropnický proto nemusí být vůbec „připuštěn“, pokud strategií nakonec bude neohrozit Miloše Zemana. Nejspíš za to dostane nějaké bolestné třeba v podobě funkce ministra zahraničí.
A pak je tu od minulého týdne profesor Drahoš. Širší veřejnosti vcelku neznámý člověk bez chytlavého životního a politického příběhu. Což je ovšem, jak víme, často jen věc marketingu. Jeho velkou předností však je, že je politický centrista schopný získávat hlasy zprava i zleva. Aniž by to musel halasně deklarovat, je prototypem Antizemana. Stručně řečeno, nekonfliktní kandidát, který chce dodržovat ústavu a respektovat, že hlavním hráčem v českém ústavním systému je premiér.
Drahoš také není klasický homo politicus, takže je schopen komunikovat s většinou politických stran a získávat jejich neformální podporu, aniž by si zadal. Kdyby byly volby příští měsíc, zřejmě by skončil na hlavu poražený. Nicméně karty dnes rozdává Miloš Zeman, jeho postoje, názory a v neposlední řadě i zdravotní stav. Ještě několik ztracených bot a fotek bodyguardů, jak vlečou bezvládné tělo, a situace se může obrátit.
Profesor Drahoš má výhodu – může si počkat. I kdyby neuspěl v těchto prezidentských volbách, vytvoří si dobrou bázi pro další léta, ať už Miloš Zeman dokončí, nebo nedokončí své druhé volební období. Drahoš je rozhodně tady a musíme s ním počítat.
