Teroristické útoky: Včera Stockholm, zítra možná Praha. Jsme připraveni?
Teroristický útok ve Stockholmu ukázal, jak iluzorní je náš pocit bezpečí. Teroristické útoky byly za uplynulý týden dva, Petrohrad a Stockholm, a je na nás připravit se na okamžik, kdy se mezi seznamem zasažených cílů ocitne i Praha.
Bylo by asi nesprávné vykládat, jak nás útoky z tohoto týdne vzaly, jak jsme psychicky spolu s oběťmi, a jak nás atentáty překvapily. Opak je totiž pravdou. Útoky nás už vlastně moc nepřekvapují, říkáme si: „Aha, tak Petrohrad (potažmo Stockholm či jiné postižené město) taky. Nojo, oni jsou ti džihádisté všude.“ Už si nepřebarvujeme profilovky na Facebooku, útok přestává být námětem každodenních rozhovorů, a teror se nám v Evropě v podstatě celkově normalizuje.
V takové situaci je ovšem zjevné, že na řadě jsme někdy v budoucnosti i my, a že není otázkou zda, ale jenom kdy džihádisté udeří i u nás. A my bychom se měli podívat, jestli jsme připraveni. Já se obávám, že bolestivě ne. Útoky se sice normalizují, nevyvolávají už celoevropské vlny solidarity, ale pořád se odehrávají někde „u nich“.
V momentě, kdy se odehraje podobný útok u nás, se to samozřejmě změní - a proto bychom se na něj měli začít psychicky připravovat. Sestavit si v hlavě plán, co dělat, až se z Facebooku dozvím, že se na Vinohradech střílelo nebo že něco bouchlo v Bubenči. Obvolat všechny své blízké? A co když nepůjde síť, co když jí z bezpečnostních důvodů odpojí? Jak se dostanu domů, když bude uzavřena městská hromadná doprava? Mám vymyšlený plán, jak vyzvednout dítě ze školky, když bude zastavena automobilová doprava?
Prostě připravit si nouzovou variantu, a vědět, kam v případě maléru utíkat nejdřív. Velmi podobně, jako Izraelci vědí, kde je nejbližší kryt protiletecké obrany, kde se mohou schovat před raketami odpalovanými z pásma Gazy.
A nemělo by jít jen o přípravu individuální. Lidé by se měli připravit i na to, že se do škol - ale i škol mateřských - musí vrátit něco jako branná výchova. Výchova k tomu, jak přežít v době krize, třeba teroristického útoku. Musíme se připravit i na obnovu civilní obrany a nejspíš asi pořádat i branná cvičení, aby se obyvatelstvo naučilo jednat ve vypjatých situacích alespoň trochu racionálně. Prostě - musíme se připravit na onu podivnou postmoderní válku s terorismem, která už klepe na dveře. Protože už tím příštím cílem džihádistů může být Praha.
