Válka je na spadnutí, Rusové chrání Asadovy letouny
Nemyslím tím samozřejmě válku v Sýrii, ta je realitou už dávno. Myslím tím onu Velkou válku, které se už tři generace děsíme, válku jaderných supervelmocí. Válku mezi USA a Ruskem. A mám velký strach, že se k ní mílovými kroky blížíme.
Nejprve zopakuji fakta, jež vedla k eskalaci napětí. Po osm let měli v Bílém domě elegantního intelektuála, přítele Palestinců a jemných diplomatických řešení. Brutální syrský diktátor Asad si tudíž odvykl považovat Spojené státy za hrozbu. A troufl si před nedávnem nasadit — proti vlastním obyvatelům — chemické zbraně. Sarin, zbraň hromadného ničení, zbraň celým civilizovaným světem zakázanou. Asad neváhal sarinovými pumami bombardovat rebely a k tomu, spolu s režimem nakloněným Ruskem, mlít nesmysly o tom, že jeho letadla zasáhla sklady chemických zbraní rebelů.
Asad ovšem přehlédl, že se od doby, kdy uvykl klidu od Američanů, ve Spojených státech obměnili prezidenti a že pod pojmem jemná diplomacie rozumí Donald Trump devětapadesát tomahawků (rozuměj devětapadesát tun trhaviny) odpálených na syrskou základnu, z níž letadla, co shodila sarinové pumy, vzlétla.
Asad i jeho spojenci se samozřejmě mohou poprskat vzteky, že jde o agresi. Dosud však šlo jen o slova a plamenné projevy. Nyní bohužel došlo k momentu, od kterého je jen krůček k přímému střetu amerických sil se silami ruskými. Syrského diktátora ve strachu před dalšími americkými údery na svoje letouny, jimiž bombarduje civilisty sarinem, napadlo schovat svoje bojová letadla na letišti u základny Hmímím. To jest u základny, ze které vzlétají ruské letouny na pomoc Asadově armádě.
Asad (a zřejmě i Rusové) spoléhá, že Trump si nedovolí udeřit tak blízko ruských letadel. Ovšem já bych na jejich místě nepodceňoval ani americkou vojenskou techniku, ani Trumpa. Spojené státy díky družicovým záběrům musí na metr přesně vědět, v kterém hangáru je jaký letoun — včetně značky. Takže dobře vědí, kde garážují letadla ruská a kde syrská. Přesnost střely Tomahawk je deset metrů. Což všechno dohromady umožňuje chirurgicky přesný zásah i na té základně, kde se dnes Asadovy letouny cítí v bezpečí.
Takový zásah, kdy by byly mezi nedotčenými ruskými silami zničeny syrské letouny, je tedy technicky víceméně možný. Pokud se k němu ovšem Trump odhodlá, vezmou to, i kdyby sami neutrpěli žádné ztráty, Rusové jako útok na sebe. A nikdo neví, jestli k němu nevyzpytatelný a rozhodný Trump sáhne. Kdyby k tomu došlo, nakonec bychom byli moc rádi, kdyby se z toho vyvinula „jenom“ klasická válka by proxy, kde by si to ruští s americkými vojáky rozdávali v Sýrii. Protože podobné vyhrocení situace by také mohlo skončit jadernou apokalypsou — Rusko s USA mohou svým jaderným arzenálem anihilovat život na celé planetě.
