Vypukne na Korejském poloostrově totální válka?
Na silácká prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa reaguje severokorejský režim neméně siláckými hrozbami, že v případě úderu proti KLDR nezbude na americké straně nikdo, kdo by podepsal kapitulaci. V každém případě by KLDR vedla totální válku, a to už jen proto, že její porážka by nepochybně znamenala konec Kim Čŏng-una, a tedy i bizarní dynastie Kimů.
Je nabíledni, že válka proti KLDR by se značně lišila od dvou válek v Perském zálivu proti Iráku. KLDR postupně vybudovala čtvrtou nejpočetnější armádu na světě, čítající zhruba dvakrát víc vojáků, než kolika disponuje Korejská republika s více než dvojnásobným počtem obyvatel. Přitom ještě v roce 1967 měla Korejská lidová armáda jen 345 000 osob ve zbrani proti 535 000 v pozemních silách jejího jižního souseda.
Nejzmilitarizovanější stát na zeměkouli
Prestižní londýnský Mezinárodní úřad pro strategická studia (IISS) vydává pravidelné ročenky zachycující vojenskou bilanci pro jednotlivé země. V ročence z roku 2010 uváděl, že KLDR má v aktivní službě 1 190 000 vojáků. (Pro zajímavost: Armáda České republiky jich má v aktivní službě 23 184.) V roce 2016 čítaly různé polovojenské jednotky, jako například Rudé gardy mládeže, Dělnicko-rolnické rudé gardy a Korejské lidové vnitřní bezpečnostní síly, neuvěřitelných 5 889 000 osob, což činí z KLDR spolehlivě nejzmilitarizovanější stát na zeměkouli se čtvrtinou obyvatelstva nějakým způsobem spjatou s ozbrojenými silami. V roce 2010 bylo vojenské služby schopno 4 836 567 chlapců a mužů a 5 230 137 dívek a žen ve věku 15 až 29 let! Vojenská služba zde trvá tak dlouho, že za tu dobu se naučí střílet i nevidomý.
Pět složek a výzbroj
Korejská lidová armáda se skládá z pěti složek: pozemních sil, námořnictva, letectva, strategických raketových sil a sil pro zvláštní operace, jež jsou mimochodem se svými 120 000 osobami zdaleka nejpočetnější na světě a přibližně pětinásobně převyšují současný početní stav Armády České republiky!
Pozemní síly Korejské lidové armády mají 4100 tanků, vesměs zastaralých sovětských konstrukcí (KLDR například licenčně vyráběla sovětský střední tank T-62), 2100 obrněných vozidel, 8500 polních děl, 5100 raketometů, 11 000 protiletadlových kanónů (většina používá manuální zaměřovače, a tudíž je elektronické prostředky nezjistí) a 10 000 protiletadlových, protitankových a dalších řízených střel, v jejichž vývoji a výrobě se stala velmocí.
Korejské letectvo má tři letecká velitelství a provozuje 730 bojových letounů, z toho 478 stíhacích a 180 bombardovacích, a 290 vrtulníků. Jeho páteř tvoří dnes už archaické MiGy-21, jež by proti mnohem modernějším americkým letounům, prošpikovaným elektronikou, v leteckých bojích neměly šanci. KLDR má 70 letišť stavěných tak, aby odolala americkému útoku. Letouny jsou rozmístěny v podzemních hangárech s mnoha výstupy na povrch, takže mohou startovat z různých ranvejí. KLDR se poučila z letecké války NATO proti Jugoslávii a vybudovala mnoho falešných letišť a maket letounů. V Korejském lidovém letectvu slouží 84 000 osob. (Zde se neodbytně vnucuje škodolibé srovnání: Ve Vzdušných silách Armády České republiky, majících 35 bojových letounů, jich slouží 4300.) V době vietnamské války bránilo Vietnamskou demokratickou republiku 200 pilotů Korejského lidového letectva, kteří sestřelili několik amerických letounů.
Korejské lidové námořnictvo, tvořené dvěma loďstvy – Východním a Západním –, má 500 plavidel včetně 35 ponorek. Slouží v něm 46 000 osob.
Jihokorejci v roce 2010 odhadovali, že strategické raketové síly KLDR mají více než tisíc balistických střel, zatímco americké ministerstvo obrany v roce 2012 hlásilo, že odpalovacích zařízení má méně než dvě stě.
Zbrojní průmysl
KLDR sice používá tanky a letouny hlavně sovětské, zčásti čínské výroby, nicméně postavila 143 zbrojovek, z toho 35 závodů na výrobu munice, 17 dělovek, osm leteckých továren a stejný počet závodů na výrobu biologických zbraní, pět závodů na výrobu tanků, pět loděnic, stejný počet závodů specializujících se na komunikační zařízení a tři na výrobu řízených střel. Dalších asi 180 továren s vlastními hydroelektrárnami se skrývá v podzemních prostorách nepřístupných hor.
Podle odhadů je KLDR schopna ročně vyrobit 200 000 automatických a 3000 těžkých zbraní, 200 hlavních bojových tanků a 400 obrněných vozidel. KLDR ročně vyváží zbraně v hodnotě sto miliónů dolarů. Její vojenské výdaje činí údajně až deset miliard dolarů, což představuje čtvrtinu hrubého domácího produktu (u nás poklesly na 0,97 % HDP). To jsou však pouhé odhady, nadto zastaralé, neboť zjistit přesná čísla o nejutajenějším státě na světě je zhola nemožné
Válka v podzemí
Obecně se nepopularizuje, že KLDR je absolutní jednička, pokud jde o budování podzemních tunelů a chodeb. U nás občas probleskly spíše úsměvné zprávy o tom, jak Jihokorejci kdesi odhalili tunely ražené severokorejskými „krtky“ až na jejich území, ale že jsou Severokorejci v tomto oboru mistry, se ukázalo již za vietnamské války, kam KLDR vyslala stovku odborníků, kteří pro Vietnamskou lidovou armádu operující na území Vietnamské republiky vyhloubili 250 kilometrů tunelů.
KLDR umístila pod zemí 8236 vojenských zařízení propojených tunely v délce 547 kilometrů. Přímo pod hlavním městem Pchjongjangem se nalézá podzemní stadión, jakož i další zařízení. U nás se sice zdůrazňuje, jak severokorejské obyvatelstvo strádalo hladomory, přesto však KLDR dokázala uložit v bunkrech pro případ válečného konfliktu neuvěřitelných 1,2 miliónu tun potravin, 1,46 miliónu tun pohonných hmot a 1,67 miliónu tun munice! Odhady hovoří o tom, že zásoby potravin by pro pravidelná vojska vydržely na 500 dní, paliva a munice na sto dní. Podzemní prostory jsou hloubeny ve skalách. Nejmodernější americká zbraň proti bunkrům, laserem naváděná GBU-28, zvaná „matka všech pum“, dokáže prorazit až třicetimetrovou skálu. Severokorejské bunkry však nad sebou mívají až osmdesátimetrovou skálu. KLDR má navíc mnoho falešných jeskyň, jež ke zmatení senzorů na GBU-28/3 a BKU-113 emitují teplo. Bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld prohlásil, že KLDR používá optické kabely položené v zemi, jež nelze odposlouchávat.
Země jitřní svěžesti bez menšin a disentu
Je rovněž takřka nemožné nasadit zde špióna, neboť dokonce i nepočetní zahraniční turisté jsou pod neustálým drobnohledem a obyvatelstvo, snad až na vybrané a pečlivě prověřené jedince, se s nimi nesmí bavit.
Kromě toho v KLDR téměř neexistují národnostní menšiny, populace je homogenní, takže je vyloučeno sázet na rozdmýchávání národnostních či náboženských konfliktů. Hrstka Číňanů žijících při hranicích s ČLR utekla v době hladomoru, jehož rozsah je také problematický, do hospodářsky vyspělejší Číny. V KLDR nikdy neexistoval ani náznak disidentského hnutí, jak je známe v Evropě, a v omezené míře dokonce i v ČLR. To vše nesmírně ztěžuje jakýkoli pokus o rozvrat zevnitř.
Přípravy na kyberválku
V KLDR sice řadoví občané až na výjimky nesmějí vlastnit osobní automobil, ale země jitřní svěžesti není slepá a hluchá vůči moderním trendům. Už od osmdesátých let minulého století čile rozvíjela vlastní schopnosti vést perspektivní kyberválku. V roce 2014 přísně tajný Úřad 121 zaměstnával asi 1800 elitních hackerů. V prosinci téhož roku jej obvinili, že jeho pracovníci se nabourali do firmy Sony.
Strategie totální konfrontace
Pokud se Spojené státy odhodlají k preventivnímu úderu proti KLDR, z její strany bude následovat totální válka, v níž nelze vyloučit ani použití jaderných zbraní. To vyvolává nervozitu hlavně u představitelů Korejské republiky, neboť si uvědomují, že takový konflikt způsobí jejich zemi zkázu nepředvídatelného rozsahu.
Na čtyřiadvacetimiliónovou megapoli Soul, vzdálenou od hranic s KLDR pouhých padesát kilometrů, dopadne krupobití střel a granátů, jemuž mohou Jihokorejci těžko účinně čelit. Dělostřelectvo Korejské lidové armády patří k nejsilnějším na světě a baterie dalekonosných děl jsou rozmístěny v horách na hranicích s jižním sousedem. KLDR vlastní 700 dalekonosných děl, z nichž mnohá se vyznačují špičkovými parametry: 170mm houfnice Koksan a 240mm raketomety.
KLDR již nepočítá s pomocí Čínské lidové republiky ani Ruska, a spoléhá proto na vlastní síly. Americký plán č. 5027 zase předpokládá okupaci KLDR. Jenže to se snáze řekne, nežli uskuteční. I kdyby totiž vše nakrásně probíhalo podle ambiciózních záměrů, americké letectvo by zpustošilo severokorejské základny a kdeco rozbombardovalo, proti okupantům by vypukla partyzánská válka, mající v této zemi dlouhodobé tradice už z dob protijaponského odboje a korejské války z let 1950 až 1953.
Eventuální totální válka by přivodila smrt statisícům, při nasazení jaderných zbraní miliónům lidí, a je iluzorní domnívat se, že Američané by si získali v takto zpustošené zemi srdce Severokorejců rozdáváním žvýkaček a kšiltovek s nápisem Make America Great Again. Ostatně nemusíme chodit daleko do minulosti. Když 9. dubna 2003, po pádu Bagdádu, americký prezident George Walker Bush mladší oznámil, že hlavní bojové akce skončily, skutečná válka teprve začala. A hornatá KLDR není pouštní Irák. I v době největší hospodářské krize, jež KLDR postihla po rozpadu východního bloku, pořád platilo heslo Armáda na prvním místě.
Nezbývá než doufat, že nad ukvapenými řešeními s nevratnými následky zvítězí zdravý rozum.
