Mistr mýtů Kim Čong-un: Čemu máme věřit?
„Dokud velký kimirsenismus-kimčongilismus osvětluje cestu před námi a máme jednomyslnou jednotu všeho sloužícího mužstva a lidu okolo strany, jsme si jisti, že budeme vítězní.“ Zdají se vám tato slova nesmyslná? Pocházejí z letošního novoročního projevu severokorejského diktátora KIM ČONG-UNA. Muže, který vyhrožuje Americe, Austrálii či Japonsku válkou. Muže, o němž nevíme v podstatě vůbec nic jistě. Víme pouze jediné – je mistrem světa v šíření mýtů. V tom nemá konkurenci.
Podle severokorejské propagandy říká lídr socialistické Koreje Kim Čong-un i tohle: „Klaň se lidu jako nebi! Vše pro lid! Ve všem se opírej o lidové masy!“ Jeho politika je údajně proto proniknutá idejí oddanosti a láskou k lidem. Tato láska je prý tak hřejivá, že „i za zimních mrazů cítíš teplo jara“. Jistě, jsou to bláboly určené domácímu zmanipulovanému a zotročenému publiku. Jak ale pak rozlišit v cizině, co je pravda a co je nesmysl?
Když například Severní Korea minulý týden pohrozila Austrálii jaderným útokem, můžeme se tomu smát, ale ve skutečnosti svět mrazí. Nějakými raketami totiž režim v Pchjongjangu disponuje. Ale jakými přesně? Jak byly testovány? Jak jsou spolehlivé? Kolik jich je? Existují vůbec? Nejsou to jenom zdařilé makety? A má nevyzpytatelný režim skutečně také jaderné hlavice, s jejichž pomocí by mohl zničit americké vojenské základny v Jižní Koreji či Japonsku, jak to s oblibou po desítky let opakuje?
Na žádnou z těchto otázek nemáme spolehlivou a ověřenou odpověď. Nikdy jsme ji neměli.
Problém světa v případě KLDR i jejího diktátora Kim Čong-una pramení v tom, že nikde nedokázaly různé režimy v posledních 60 letech vytvořit tak propracovaný systém propagandy jako dynastické vedení Severní Koreje. Třeba irácký diktátor Saddám Husajn lhal na potkání, podobně jako dnes často lže čínská či ruská vládní propaganda. Jenže ani Rusové a Číňané nedokážou tak často otočit pravdu v lež.
V roce 2011 jsem hovořil se zástupci velvyslanectví Korejské lidově demokratické republiky v Praze a ti mi vysvětlovali, že „rok 2012 byl našimi nejvyššími představiteli stanoven jako rok, kdy se staneme přední vojenskou a politickou velmocí světa. Také budeme ekonomickou mocností stejně jako mocností ve vědě a technice.“ Když jsem zapochyboval, zda je to možné, odpověď byla jednoduchá: „O tom vůbec nepochybujte.“
Jak ale nepochybovat, když vyjádření, dokumenty, knihy, noviny i fotografie, jež chrlí Severní Korea, jsou jednoznačné podvody a bláboly. Jeden příklad za všechny. Podle oficiálního životopisu proběhlo narození „drahého vůdce (korejsky činähan čidodža) soudruha“ Kim Čong-ila, otce současného vládce, takto: „Jeho narození na posvátné hoře Päktusan bylo 16. února 1942 ohlášeno zpěvem vlaštovek, rozkvetly v ten moment v okolí květiny, nad horou se vytvořila dvojitá duha a na obloze se zjevila hvězda na znamení narození budoucího vůdce.“
Podívejte se na unikátní propagandistické obrazy zakladatele severokorejské diktatury Kim Ir-sena:
Jenže ve skutečnosti se tento muž narodil 16. února 1941 v ruském vojenském táboře blízko sibiřské vesničky Vjatskoje u Chabarovsku, kde jeho otec Kim Ir-sen (zakladatel komunistické země na severu Korejského poloostrova) velel 1. praporu 88. brigády sovětské Rudé armády. Proč tedy změna data narození? Ta dvojka na konci symbolizuje mnoho věcí. Je to například den narození Kim Ir-sena (15. dubna 1912), který je oslavován jako nejvýznamnější státní svátek.
Dvojka se jeho synovi nakonec tak zalíbila, že podle ní změnil dokonce kalendář. Je sice užívána varianta gregoriánského kalendáře, ale s roky místní státní ideologie čučche, která znamená „absolutní soběstačnost“ a prostupuje naprosto vším. Není proto překvapením, že kalendář začíná narozením Kim Ir-sena. Toto datum je prvním dnem roku 1 (pozor, neexistuje rok 0, protože by to bylo nedůstojné). Letos jsme tedy v roce 106.
Co z toho všeho je pravda? Jaký byl opravdový život Kim Ir-sena? Jaké byly jeho reálné názory, jaké byly jeho ženy, jak ve skutečnosti žil? Nevěděli jsme to u něj, ještě méně u jeho syna Kim Čong-ila a nevíte to skoro vůbec ani u třetího pokračovatele dynastie, Kim Čong-una. Pracujeme s dohady. Ty se bohužel týkají i toho nejdůležitějšího – výzbroje, výcviku a schopností severokorejské armády, jež permanentně vyhrožuje světu.
O to více svádí mnohé popisovat život současného vládnoucího Kima jako zajímavou detektivku. Realita bude rozhodně jiná. Zda se však někdy dozvíme pravdu, to snad vědí jenom bohové na již vzpomínané posvátné hoře Päktusan.
Více si přečtěte v hlavním tématu nového tištěného Reflexu, který vychází ve čtvrtek 27. dubna.
