100 prvních, ale úplně jiných, dní vlády Donalda Trumpa: Válka s médii zamlžuje realitu
Donaldu Trumpovi to média celého světa podle někdejšího komunistického hesla „proletáři všech zemí, spojte se“, za prvních 100 dní jeho vlády sečetla. Byla to většinou slova hodně kritická. Když se ale podíváme podrobněji na působení nového amerického prezidenta, vidíme něco jiného. Trump totiž naplňuje to, co slíbil – více se věnuje domácím záležitostem. Co je na tom špatného? Nic. Ne vždy v souboji s Kongresem či soudy uspěl, ale ani to není nic zvláštního. Je navíc daleko aktivnější než Barack Obama. Podívejme se proto na „jiných prvních sto dní“, než bylo z většiny médií vidět a slyšet.
Jako fatální selhání Donalda Trumpa je předkládáno například to, že vyhlásil válku médiím. To ale tvrdí samotná média, velká část veřejnosti to vidí jinak. Navíc Trump neudělal v tomto případě jedinou věc jinak, než už dva roky naznačuje. Kdo četl jeho knihu „Vraťme Americe její velikost. Jak dát do pořádku ochromenou Ameriku“ (loni vyšla i česky, ale většina našich novinářů ji nečetla a číst ani nebude) ví, že má k médiím velmi specifický vztah. Jako každý vlivný podnikatel, který vstoupil do politiky, je velmi vztahovačný a ješitný (stačí se podívat na ministra Andreje Babiše) a s médii prostě nebude spolupracovat, jak si ony představují. Bude to tak celou dobu Trumpova prezidentství a podivovat se tomu, je naivní.
Navíc Donald Trump našel už dávno způsob, jak naprostou většinu médií obejít – agendu často vede (stejně jako před volbami) přes Twitter. Za prvních sto dní vlády se na jeho účtu objevilo 507 tweetů a další 11 bylo smazáno. Zde si prezident USA vyřídil účty jak s médii, tak s politickými protivníky, ale i některými celebritami a dalšími lidmi. Také zde komentoval některé zahraničněpolitické záležitosti. Je jasné, že některá velká americká média (CNN či list The Washington Posts) mají teď do Bílého domu hodně „daleko“ a nemají tak exkluzivní informace, jako v minulosti. Musí je to hodně bolet, proto budou na Trumpa vytrvale útočit. Zatím má prezident na Twitteru 28,5 milionu sledujících a logicky jich bude přibývat, některá jiná média proto nepotřebuje.
Jenže zatímco vidíme hojně propagovanou válku s médii, Donald Trump stihl za prvních 100 dní své vlády poskytnout 32 rozhovorů (z toho bylo až 13 v televizi Fox a tři interview v novinách The New York Times, které prý nesnáší) a také se konalo 9 tiskových konferencí. Mimochodem, 16. února hovořil Trump s reportéry na tiskové konferenci celých 80 minut.
Takže válka s médii? Ano, ale také v tomto směru neustálá aktivita a spolupráce.
Cizina čeká i nečeká
Další výtky, které na Trrumpa míří, je jeho zahraniční politika.
Média i jeho protivníci například už přes rok nesmyslně opakují, jak jde na ruku Rusku a Vladimiru Putinovi. Jak se ukázalo, byla to kapitální lež. Samotná Moskva je poněkud překvapena tvrdostí, kterou na Rusko Trump uplatňuje. Žádná vstřícnost nepřišla, jen vládce z Bílého domu pořád opakuje (opět, říkal to dávno před volbami), že by bylo lepší s Putinem jednat. Po pouhých třech týdnech Trump dokonce vyhodil jednoho ze svých nejdůležitějších spolupracovníků, poradce pro národní bezpečnost, generála Michaela Flynna. Ten zatajil své některé kontakty z minulosti s ruskými diplomaty a představiteli. Musel odejít. Tak vypadá vstřícnost k Rusku? Kreml také zaskočilo americké bombardování pozic režimu Bašára Asada v Sýrii.
Trump zatím nebyl na žádné zahraniční cestě (jede tento měsíc na summit NATO do Bruselu, kde všechny spojence potká najednou), ale na druhou stranu přijal 16 prezidentů či premiérů nejrůznějších zemí. Od Velké Británie, přes Německo, Čínu, Japonsko, Kanadu nebo Izrael. Za pouhých 100 dní. To vypadá spíše na horečnou aktivitu, než nečinnost.
Když tvrdil, že bude tlačit na Mexiko kvůli nelegální migraci, tak to skutečně dělá. Když připomínal členům Severoatlantické aliance, aby vůči společnému obrannému paktu plnili své závazky, tak to připomíná. A když předtím varoval některé islámské státy kvůli šíření terorismu, tak proti nim zavedl restrikce, jak slíbil.
A že si nepodal před reportéry ruku s Angelou Merkelevou? Jistěže jí ruku podal v průběhu její návštěvy v Bílém domě několikrát, ale politika je i hrou symbolů. A Trump se nechce tvářit jako někoho kamarád, když ho současně kritizuje.
Domácí řež
Na domácí půdě je to zatím pro amerického prezidenta tvrdý boj. Celkem dobře se daří Americe v některých ekonomických otázkách či při vytváření nových pracovních míst, což je v oblasti hospodářství Trumpova vlajková loď.
Ale většina slibů, které dal před volbami, se zatím nepodařilo prosadit, protože Kongres samozřejmě tak „nespěchá“ a proti některým zase panuje odpor. V tomto směru čekejme výsledky spíše za šest měsíců až rok, nebude to nic bleskového. Trumpovi se také nepodařilo zrušit a nahradit zdravotnickou reformu, takzvanou „Obamacare“. Na druhou stranu podepsal 32 nejrůznějších výnosů, což je nejvíce za prvních 100 dní vlády jakéhokoli amerického prezidenta od konce druhé světové války.
Kromě toho byl Trump každý pátý den na nějaké důležité schůzce s významnými podnikateli, těch bylo za prvních sto dní celkem 22. V tomto směru je podle všeho vůbec nejaktivnějším prezidentem celé historie Spojených států.
Jak uspěje?
Jaký bude Donald Trump prezidentem, uvidíme za několik let, nelze to vyhodnotit (jak to média s oblibou dělají) podle prvních sto dní. Momentálně jej podporuje necelých 43 procent Američanů, žádná změna oproti jeho nástupu do funkce. Předchozí prezidenti měli po srovnatelné době podporu vyšší. Jenže Trump je tak vyhraněná osobnost, že nelze nikdy očekávat, že by se za tím semkla většina Ameriky. Ani on sám to neočekává.
Jedno je ale v případě Trumpa naprosto jisté – i další stovky dnů jeho prezidentství budou mimořádně bouřlivá a často kontroverzní. Zda budou pro Ameriku a svět i lepší, to uvidíme. Barack Obama selhal, proto i zatím méně populární Trump má šanci.
Část toho, co Donald Trump dělá a bude dělat, přes většinu médií ale spíše neuvidíme a neuslyšíme. Novináři mu vyhlásili svatou válku a ani na tom se také nic nezmění.
