Když jde o peníze, musí všechno stranou: Zeman potká v Číně diktátory mnoha zemí i premiéry z EU
Když jde o peníze a byznys, bývají i vyspělé demokracie Západu vždy velmi náchylné k vydávání odpustků nejrůznějším režimům, kde si se svobodou a lidskými právy hlavu nelámou. Přesně taková bude 14. a 15. května velká mezinárodní konference v čínském Pekingu, která se bude věnovat projektu „nové Hedvábné stezky“. U kulatého stolu se tak při zahájení ocitnou někteří diktátoři, autoritářští vůdci, ale i prezident Miloš Zeman, který zde vystoupí s projevem.
Zeman má pravdu v tom, že projekt přinese další miliardové obchody, a kdo bude na něj napojen, může mít z toho obchodní výhody. Zapomíná se ale u toho na to, že „nová Hedvábná stezka“ je pouze eufemismus pro několik desítek let starý čínský plán, jak ekonomicky ovládnout svět. Je to pokus asijské supervelmoci o novodobý neokolonialismus. Z čínského hospodářského chomoutu se totiž pak v podstatě nedá dostat.
Vidina velkých zisků proto svádí k jednomu stolu v Pekingu mimořádně pestrou společnost. Je dokonce otázkou, zda by měl Miloš Zeman některým dalším přítomným v rámci konference podat ruku.
Už bylo oznámeno, že se v Pekingu, což konference umožní, potká například s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ale i ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Že tito dva muži ve svých zemích vládnou autoritářským způsobem a u toho jsou porušována lidská práva, není pochyb. V podstatě ale neexistuje na světě jediná země, která by se s nimi „nebavila“. Zeman v tomto není výjimkou, jen potvrzuje pravidlo.
Ovšem u pekingského kulatého stolu zasedne (alespoň to tak oznámilo čínské ministerstvo zahraničních věcí) také etiopský premiér Hailemariam Desalegn, což je představitel mimořádně brutálního režimu, který nechává věznit a střílet své odpůrce. Žádnou opozici ve své zemi nepřipustí ani prezidenti Vietnamu a Laosu Trần Đại Quang a Bunnhang Voračith. Političtí vězni v těchto zemích by mohli vyprávět. S protivníky se nemazlí ani prezidenti Alexandr Lukašenko (Bělorusko), Nursultan Nazarbajev (Kazachstán) nebo v Česku nechvalně známý Recep Tayyip Erdoğan (Turecko). Ti všichni budou se Zemanem také u stolu.
Ale protože jde o peníze, tak zde zasedne kromě Zemana například i polská premiérka Beata Szydłová, maďarský předseda vlády Viktor Orbán či jeho španělský kolega Mariano Rajoy a italský premiér Paolo Gentiloni.
Pražský hrad oznámil, že Miloš Zeman se setká s čínským a ruským prezidentem, je ale škoda, že nepadlo třeba jméno někdejší dlouholeté disidentky Aun Schan Su Ťij z Barmy, která je dnes ministryní zahraničí, mluvčí prezidenta a má i zvláštní, pro ni vytvořenou funkci, která řeší otázky spadající do kompetence premiérky. Su Ťij bude také v Pekingu na konferenci. To je případ demokratické političky, která léta bojovala proti vojenské juntě ve své zemi. V roce 1991 získala Nobelovu cenu míru, na kterou ji navrhl náš bývalý prezident Václav Havel. Zeman se s ní už setkal v září 2013 na Pražském hradě.
Snad by hradní protokoláři a Jiří Ovčáček mohli zařídit, abychom se místo na pořád se opakující fotky s vytuněným Putinem, kterému se na tváři nehne ani sval, mohli podívat na prezidenta Zemana s paní Su Ťij. Byl by to lepší vzkaz české veřejnosti než naprosto nedůstojná taškařice a absurdní divadlo kolem vládní krize.
