Startuje dotační “Dešťovka” za 100 milionů. Šetření vodou ale může znamenat zdravotní rizika
Neschopnost dohlédnout důsledků legislativních aktivit i možných variant uplatnění příslušných projektů v reálné praxi je téměř permanentním projevem celé řady iniciativ, předkládaných občanům naší země našimi politiky. Platí to také o na první pohled záslužném programu Ministerstva životního prostředí (MŽP) „Dešťovka“, jehož cílem je omezit plýtvání vodou a přispět k prevenci rizik sucha.
Oba zmiňované cíle jsou samozřejmě správné, otázkou ovšem je, zdali je tím správným nástrojem k jejich plnění právě „Dešťovka“, a dokonce, zdali nemá tento dotační program více rizik, než pozitiv. Protože má.
Využití dešťové vody, které je pod okapy jímána do různých typů nádrží a sudů, k zalévání zahrádek, je tradiční zahrádkářskou metodou a proti tomu není třeba brojit, ale ani není nutné takovou iniciativu dotačně podporovat, protože lidé si tímto způsobem v minulosti poradili a v budoucnosti poradí sami. Pokud se přitom týká deklarovaného šetření s vodou, pak je možná vhodné uvést, že podle odhadu se může tímto způsobem ušetřit v celkové spotřebě vody řádově několik promile procenta spotřeby, a jde tedy o zcela marginální úspory. Ale budiž, jistý morální apel na uvážlivější nakládání s vodou podpora zalévání zahrádek dešťovkou splňuje.
MŽP ale bohužel nabádá občany nejen k využití dešťové vody k zalévání zahrádek, ale také k jejímu dalšímu využívání například na splachování toalet. To ovšem představuje zásadní zdravotní rizika, a to nejen pro příjemce příslušné dotace. K tomu, aby bylo takové využití dešťové vody možné, je totiž nutné napojit příslušný zdroj dešťovky na odpadní vody, tedy fakticky do veřejné vodovodní a kanalizační sítě. To je mimochodem už dnes běžnou praxí, které se uskutečňuje občas prostřednictvím odborné instalace, častěji ale prostřednictvím „zlatých českých ručiček“. V obou případech, byť v tom prvém s nižší pravděpodobností, tak ale vzniká riziko zmiňované kontaminace veřejných vodovodů a možných následných zdravotních komplikací všech, kteří využívají vodu z kohoutku, která je ovšem znečištěna dešťovkou buď z nádob pod okapy, nebo ze studně napojené na veřejný vodovod a kanalizaci. Ne každý totiž využívá ventilů se zpětnou klapkou… Nejde přitom o imaginární hrozbu – případů kontaminace veřejného vodovodu vodou ze studní je celá řada. Nyní lze očekávat, že jich bude ještě více, a to navíc s posvěcením státu.
Autor je agrární analytik
