Andrej Babiš.

Andrej Babiš. Zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Zbavte se Babiše aneb Lesk drzého orientálce

Karel Steigerwald

Na tabák vláda i nynější sněmovna doplatí. Kuřáci povstanou. Obsadí sněmovnu a prokouří ji až do morku poslaneckých kostí. U svatého Václava, symbolu české svobody, vždy tak podivné, bude násilím Sobotka donucen vykouřit před jásajícím davem sto cigaret. Pak bude davem zrušena ústava.  K náhlému stannému soudu půjdou ti, kdo protikuřácký teror rozpoutali.

K České republice upře zraky celý nikotinový svět, jako vždy, když jsou Češi zas v něčem první: takto se dělá demokracie tabáku, neboli tabákokracie. Zastaralé zákony, které tabakisty pronásledovaly, budou zrušeny. Kouření se zavede i do škol. Tabák bude dotován víc než voda ze střechy! Demokracii už nikdo nebude postrádat, když už bude možno svobodně kouřit.

Ale dost těch šprýmů. Jsou stejně absurdní jako skutečnost. Co se etatistům, rozuměj totalitářům, zatím nevede ve velkém, podařilo se v malém: zákaz kouření v soukromých prostorách je absurdní a protiústavní. Ano, sahá na elementární svobodu. Každý má právo ničit svoje zdraví jak chce. Je to ale také bezvýznamné. Význam celé tabákové válce dává vážnost a obrovitost odporu proti tabákovému zákonu.

Jsou zákeřnější útoky na svobodu i na demokracii. V republice je třicetiprocentní politické hnutí, které je majetkem ing. Babiše a které má (jeho ústy) program stokrát nebezpečnější, než je zákaz kouření. Babišova sporá vysvětlení budoucnosti se dají shrnout v jednu větu: parlament je žvanírna. Místo té žvanírny bude se stát řídit jako firma. Cvičí se na cenzuře! Na rozdíl od tabákového dýmu Babišovu politickou třaskavinu nikdo zákazem neobtěžuje. Demokracie je prý demokracie a třicet procent voličů si Babiše přeje. Že si ho sedmdesát procent voličů nepřeje, už se nezmiňuje. Kuřáků je také asi třicet procent a přesto jste jejich práva hulit zařízli!

Babiše akceptujete, cigarety ne. Babiš se chvástá, kolik dává do státního rozpočtu jeho firmy. Neříká, že tabák vynáší víc než Babiš! Tabakisti, ty ubohé vyčazené mátohy, tabák nikomu nevnucují a nechystají sněmovně nálepku žvanírna! Pronásledovat okrajové jevy totalitarismu a zakazovat dým v hospodách! A nebezpečnou veš v kožichu svobody nechat? Takto se demokracie nebrání, nýbrž rozrušuje. Komandovat chcete, stovky drobností zakazujete, ale na Babiše si netroufnete!

Nemyslím, že příznivci, voliči i členové hnutí ANO jsou vesměs nepřátelé svobody. Je mezi nimi mnoho lidí rozumných, citlivých a demokraticky založených. Udělali jen jednu chybu. Ze zoufalství nad hroutící se politickou scénou před čtyřmi lety přijali lákavou a průzračnou nabídku usurpátora, který slíbil, že bude líp, protože pod jeho vedením všeci přestanou kradnůť a korupčníkovat.

Politická krize, jakou jsme prožívali před čtyřmi lety, demokratické poměry čas od času provází. Nahradit je kvůli tomu autoritářským systémem vlády třebas bývalého estébáka, který lusknutím prstů může stát před soudem za hospodářské činy a kterému bývalí estébáci dosvědčili, že estébákem nebyl, nedává smysl. Podobně malý smysl dává státem organizované hubení kuřáků, kteří stejně umřou dřív než stát, ale nejmenší smysl dává boj za svobodu tabakistů, když svobodu všech může nějaká třicetiprocentní parta záhy pohltit.

Záleží vám v ANO na republice a její budoucnosti? Ano? Chcete být, jak jste všichni říkali, v Evropě, ne v Západní Asii? Zaveďte v ANO demokracii, zbavte se Babiše, zrušte stranu jednoho orientálního boháče a jeho zaměstnanců, změňte ji ve stranu mnoha svobodných mužů, je vás tam dost. Pokud to neuděláte, skončíte jako podobné květy zla, které vás předcházely, protože Česká republika bude zemí svobody a demokracie a šéfa v čele mít nebude. Vašich třicet procent je dočasné mámení. Stydět se za to nemusíte, orientálec zaslepil leskem své drzosti kdejaké oči.