Parašutistický trapas aneb Slovenský prezident poznal, jak se v Praze na Hradě kalí ocel
Na bezproblémových vztazích mezi Českou republikou a Slovenskem přistál nemilý, nečekaný a především zbytečný plivanec. Slovenský prezident Andrej Kiska chtěl společně s Milošem Zemanem ocenit parašutisty Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří před 75 lety provedli v Praze atentát na Reinharda Heydricha. Jelikož se Kiskův nápad na Pražském hradě nesetkal s pochopením, slovenský prezident sám ocenil alespoň Jozefa Gabčíka.
Na celý případ upozornil týdeník Respekt. Autor článku uvedl, že o plánu slovenského prezidenta vyznamenat oba parašutisty jednali zástupci obou prezidentských kanceláří alespoň dvakrát. Z plánu nakonec sešlo, protože „nikdy k tomu z Prahy nepřišla pozitivní odpověď“. Když zprávu převzala velká část českých médií, Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček označil celou kauzu za „brutální lež šířenou Bakalovým Respektem“.
A zde je potřeba se zastavit, protože tu něco nehraje. A zároveň se začít ptát. Proběhla skutečně nějaká komunikace mezi oběma prezidentskými kancelářemi? Pokud ano, jaký byl z obou stran její časový průběh a (alespoň) kdo na ní dohlížel anebo ji měl na starosti a podával z ní reporty? Byli o tomto záměru informováni velvyslanci či další vysoce postavení státní úředníci nebo politici?
Zkrátka jen těžko si dovedu představit, že by takový článek vznikl jen ve fantazii jednoho novináře a lidé z okolí Andreje Kisky by šířili nějaké nepravdy či bludy. Notabene, když sám Kiska nakonec vyznamenal alespoň Gabčíka.
O to zajímavější byla reakce Jiřího Ovčáčka. Na svém Twitteru natvrdo prohlásil, že Andrej Kiska žádný návrh nepředložil a že celá záležitost je „brutální lež“. Tvrdí tedy tento úředníček, že slovenský prezident lže? Ví skutečně, že k žádnému podání návrhu nedošlo? Nebo šlo jen o prvotní reakci s vědomím toho, že Zeman bude teď pár dní létat kdesi po světě a za pár dní po všem neštěkne ani pes? Anebo snad na Hradě po celou dobu věřili, že se celou věc podaří ututlat nebo zakrýt selhání lidského faktoru v nejbližším okolí prezidenta? Nezapomínejme, že jen v nedávné minulosti se v něm pár nemalých kiksů vyskytlo ať už šlo o kauzu Jiřího Bradyho nebo pozdního příletu na pohřeb ex-prezidenta Michala Kováče.
Je jisté, že více světla by do celého případu vneslo oficiální vyjádření prezidentské kanceláře Andreje Kisky. Ten se však zachoval tak, jak se od něj, jakožto politika ze zcela jiného těsta než Miloš Zeman, víceméně čekalo. Zůstal nad věcí a celou záležitost ponechal bez komentáře.
Zemanovi příznivci tím získali novou munici a jen tak se nevzdají. Nicméně předpokládám, že Slováci toto gesto ocení, stejně jako nemalá část Čechů, kteří Slovákům jejich prezidenta potajnu závidí. No a nám všem dohromady tu zůstane starý známý vyčpělý Zeman se všemi svými nenalezenými Peroutkovými články, šermující premiérovi holí před očima a čekající na pozvání do Bílého domu. Zatímco společným gestem s Andrejem Kiskou měl velkou šanci svoji zemi alespoň na okamžik sjednotit, takto propast mezi sebou a svými nevoliči o dalších pár hezkých lopat prohloubil.
