Ekonom Vladimír Pikora: Babišova šílená čísla a neschopnost státu sestavit rozumný rozpočet
Vloni jsem psal s Markétou Šichtařovou blog o veřejných financích. Kritizovali jsme, že ministerstvo financí na mnoho let dopředu plánuje deficity státního rozpočtu místo toho, aby plánovalo rozpočet vyrovnaný. Tehdejší ministr A. Babiš považoval za nutné napsat antiblog s názvem „Nehraju si na Pikoru. Resortní program plním“, v němž se vysmíval, že prý nemáme pravdu.
Je to jen něco málo přes rok. A realita ukazuje, že jsme pravdu měli. Minulý týden totiž nový ministr financí Ivan Pilný v rozpočtovém výboru uvedl, že deficit státního rozpočtu na příští rok může být vyšší než plánovaných 50 miliard korun. Důvodem jsou podle něj letošní volby a růst mandatorních výdajů. Předvolební hra na zázračné ozdravení veřejných rozpočtů tak skončila.
Před rokem jsme psali: „Podle Konvergenčního programu má ještě v letech 2018 a 2019 činit deficit státního rozpočtu půl procenta (!) HDP.“ To jsme doplnili o příklad: „Každoroční deficity rozpočtu jsou dlouhodobou cestou do pekla. Přesně takhle se v minulosti vyvíjely veřejné finance Řecka. Deficit mělo Řecko každý rok za všech okolností. Bylo jedno, jak rychle roste ekonomika.“
Ministr financí na to zareagoval slovy: „Mé praktické životní zkušenosti velí jednoduchý a efektivní postup – porovnat si plány s dosaženou skutečností.“ Dále definoval svůj cíl: „Deficit pod tři procenta HDP, perspektiva nulového salda a zastavení zadlužování.“
Takže ANO, loni se podařilo snížit deficit pod tři procenta a zastavit zadlužování. Ale jak? Rozpuštěním rozpočtové rezervy na horší časy a jednorázovým přebytkem rozpočtu, což byl jen účetní trik, jenž se nám letos opět vrací v obřím deficitu rozpočtu.
Nenechme se uchlácholit tím, že nám dnes už bývalý ministr řekne, že tomu nerozumíme, že je důležité cash flow… a tohle a tamto. To je omáčka. Důležitý je dluh. A dluh je součtem předchozích schodků. A tím se dostáváme k tomu hlavnímu.
Nový ministr Ivan Pilný minulý týden uvedl, že požadavky jednotlivých ministerstev na peníze ze státního rozpočtu na příští rok přesahují jeho plánovaný schodek 50 miliard o 97 miliard korun. To znamená, že pokud se politici nedohodnou na škrtech, hrozí nám deficit na rok 2018 ve výši 147 mld. Kč. To je šílené číslo. Ještě mnohem horší, než jsme vloni předpokládali. Určitě se bude škrtat, ale pochybuji, že ministři škrtnou všechno. Ministr Pilný už měkne a říká, že chce nižší deficit než v roce 2017. Tím už připouští deficit až do výše 59,9 mld. Kč. I to je šílené. Kde jsou ty sliby? Ministr Babiš mluvil vloni o cíli vyrovnaného rozpočtu.
A mimochodem — kde je pozitivní efekt EET? Zatím je těžké EET seriózně hodnotit, je tu jen krátce, ale první čísla už máme. EET nahrála růstu cen. ČNB se už bojí inflace a indikuje zdražení hypoték. Z průzkumu společnosti Staffino si 56 % zákazníků myslí, že jim zavedení elektronické evidence tržeb (EET) uškodí. Nejvíc zákazníci vnímají zdražování u piva, potravin a restauračních služeb. Navíc lidé nevěří, že to pomůže veřejným financím. Podle 78 % podnikatelů EET nebude mít pozitivní vliv na státní finance. Třiašedesát procent podnikatelů se vyslovilo pro zrušení EET. A veřejné finance se z roku na rok — zhoršily.
Čísla jsou jasná: K 31. 5. 2017 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 496,4 mld. Kč, celkové výdaje 515,1 mld. Kč. Stát tak od začátku roku hospodaří se schodkem 18,7 mld. Kč. Vloni v květnu byl vykázán přebytek 22,4 mld. Kč. To znamená meziroční zhoršení situace o 41,1 mld. Kč. Za celý rok to má být ještě mnohem horší. Celoroční zhoršení má podle rozpočtu činit 131,8 mld. Kč.
Ano, inkaso DPH meziročně vzrostlo o 9,4 % a EET k tomu určitě částečně přispěla. Co je ale důležité říct: Stát od lidí na daních z mezd (inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) dokázal zvýšit inkaso o 12 %. Tedy o mnohem víc než u DPH. Jinými slovy, ekonomice se daří, a proto roste inkaso všech daní — a rostlo by i bez EET. Teoreticky by dokonce možná rostlo i rychleji! Třeba hospoda, která je ve vedlejší ulici od mého domu, byla letos zrušena právě kvůli EET. Ne že by paní nechtěla platit daně. Jen říkala, že už je stará a že se nic nového jako podnikatelský lump učit nebude.
Zatím nevíme, o kolik se podaří zvýšit příjmy státního rozpočtu kvůli EET. Když budu velký optimista, možná to bude o 10 mld. Ale i kdyby to bylo o 20 mld. Kč, stále je to málo na to, aby to zaplatilo růst nákladů státu s administrativou. EET a podobné věci přispěly k tomu, že máme opět větší armádu státních úředníků. Těžko říct, kdo je spojen jen s EET, a tak to vezmu z jedné vody načisto:
V roce 2013 počítal státní rozpočet s tím, že na mzdách vyplatí státním zaměstnancům 90,3 mld. Kč. Letos počítá s výplatou 118,8 mld. Kč. To je nárůst o 32 %. Něco připadá na růst mezd (průměrná mzda vzrostla za poslední čtyři roky o 16 %) a něco na růst počtu zaměstnanců.
V každém případě já jako volič nechci platit na státní úředníky o 32 % víc jen za život jedné vlády. Právě tady by měl ministr financí zasáhnout. Já chci dobře placené státní úředníky. To znamená, že chci výrazně snížit jejich počet, aby se každý zbylý jednotlivec mohl zaplatit slušně. Chci snížit počet úřadů a zákonů. To ale nedostávám. Dostávám jen plytká slova. Už máme v pořadí několikátého ministra, jenž někde nepochopitelným způsobem získal v zahraničí ocenění nejlepší ministr financí. Mně by stačil úplně prostý pán bez ocenění, který sníží nejen růst výdajů státního rozpočtu, ale také nechá lidi žít. Současní ministři mi připomínají výběrčího daní z pohádky o Pyšné princezně, jenž se ptá uhlíře: „A daně na příští rok už zaplacené máš?“
Sestavit vyrovnaný rozpočet lze. Výhled máme dobrý. OECD minulý týden prohlásila, že pro ČR letos počítá s růstem kolem 2,9 % a příští rok o 2,6 %. S takovým růstem ekonomiky není třeba deficit. Máme jen spoustu zbytečných zákonů a státní agendy.
