SZ slibuje volební právo od 16 let? Jaké jsou klady a zápory?
Zelení nedávno představili program. A ač mnoho jejich nápadů vnímám jako hodně kontroverzních či reálně neuskutečnitelných, u jednoho bych se rád zastavil.
SZ mj. slibuje volební právo od 16 let věku. Je třeba vytknout před závorku, že „SZelenáči“ to navrhují naprosto pragmaticky, většinu jejich elektorátu tvoří mladší lidé, tudíž pro jejich programové tvůrce nebylo nijak těžké zjistit, že ve věkové skupině od 16 do 18 let je jejich podpora vyšší než jejich obvyklý volební podíl 3-4,5 procent v dospělé společnosti. Tento fakt Zeleným nemožno nijak zazlívat, pragmaticky se chová většina politických stran a hnutí, a to i přesto, že jinak mají plné klávesnice řečí o blahu naší země. Dalšími bojovníky za snížení věku jsou, a to ze stejných důvodů, PIRÁTI.
Argumentem pro návrh je určitě skutečnost, že dnešní mladí biologicky rychleji dospívají, může se nám to nelíbit, ale je tomu skutečně tak, nota bene citovaný fakt potvrzují i vědecké výzkumy.
Z tohoto úhlu pohledu se jeví sporným, proč SZ navrhuje 16 let pro obě pohlaví, když je známo, že ženy/dívky dospívají obecně dříve než muži/hoši. Problémem naopak je, že mnozí „náctiletí“ zaostávají sociálně a rozumově, většinou chodí do škol a nemají tedy mnoho zkušeností s reálným životem. Většinou nevydělávají a neplatí daně (pokud pomineme DPH, kterou platí z tovaru, který si kupují z kapesného od zákonných zástupců, a úplně stranou ponechme i daň spotřební z alkoholu a cigaret, lidé do 18 let těmito daněmi zatížené zboží přece kupovat nesmějí).
Mohou tedy velice snadno podlehnout vábničkám různých extremistických sdružení – lhostejno zda z ultra pravice či levice. Naopak kladem je, že náctiletí mají zpravidla více času (nechodí do zaměstnání a nemají zatím starost o své vlastní děti), takže by teoreticky mohli mít více času i mladistvého elánu ke studiu mj. programů a chování politických stran a hnutí. Záporem do pomyslné mozaiky jest, že se (nejen) kvůli věku o politiku mnozí vůbec nezajímají, takže mohou volit zcela náhodně, anebo mohou podlehnout tlaku extremistů a populistů.
Pro férovost dodejme, že toto hrozí i u jiných věkových skupin. Nicméně u zmíněných dorosTEENnců, na které míří „zelený návrh“, to dle mého názoru hrozí ještě násobněji. Negativním úskalím je, že ačkoliv „náctiletí“ bývají v ledasčem vzpurní – řečeno s bratry Nedvědy „bouřej se a neposlouchaj“ – ve svých politických preferencích dle zjištění politologů často slepě kopírují rodiče či dokonce prarodiče. Určitě se najde nemalá skupina mladých volících ve smyslu „děda ti, Matěji, přidá pár tisíc na motorku, ale hodíš mu tam tu jeho celoživotně milovanou KSČM“.
Raison d'etre pro zmíněný návrh naopak je, že snížení věkové hranice by mohlo posílit zájem alespoň části mladých o politiku a správu věcí veřejných vůbec. Mohu volit – proto se budu o věci veřejné více zajímat, to dává smysl. Zde vidím asi hlavní přínos zeleného návrhu. Podrtrženo a sečteno – návrh SZ na snížení věkové hranice má řadu pozitivních i negativních aspektů. A určitě by se o něm měla vést plnohodnotná společenská diskuze. Určitě by neměl zapadnout pod stůl jen proto, že ho navrhuje dnes marginální (byť kdysi i vládní) politické uskupení.
