Být policajtem, to je vyražení
Výsledek vyšetřování: policii nevadí civil z Hradu v nabouraném BMW. Mně taky ne. Ale vadí mi ta bouračka, vadí mi, když policie přepadne bezdůvodně ženu, vadí mi, když policii před nosem uteče Krejčíř. Vadí mi, když policie trestá i toho, kdo zapomněl doma řidičák, jako by to bylo něco vážného, ačkoliv se může na místě činu kouknout do přístroje, že ten řidičák existuje. Je těch chyb, přehmatů, ostud a podezření z úplatků celá řada.
Policie je divná organizace, která, jak říká vtipně lid, pomáhá sobě a dobře se chrání. Když vysvětlí nehodu indispozicí policisty, nevěří jí asi už nikdo, i kdyby to byla stokrát pravda. Jestlipak dali tomu indisponovanému policistovi alespoň pokutu? Nám ji dávají, když zaviníme havárii, automaticky. Sobě ne?
Lidově se tomu říká z ostudy kabát. Není jistě celá policie taková, ale na celou polici ta ostuda padá. A nikde nevidět, že by nějaká vyšší moc skočila na policii alespoň tak, jak ona skáče na toho, kdo kouří v hospodě nebo kdo zapomene dát účet za jedno pivo. Z policie se vyvíjí krok za krokem něco, co patří mentálně – víte kam? Do starých časů, kdy být policajtem bylo vyražení, koho chtěl, toho si chytl a dal do vězení. Tak rýmoval K.H. Borovský před sto padesáti lety.
Vyšetřovali civila z Hradu, protože věděli, že jeho existence v autě byla v pořádku. O tom, jak probíhala nehoda, jak probíhala indispozice, co lékaři, co brzdná dráha a tak podobně, neřekli nic. Neřekli také, jak velká byla škoda, ačkoliv to auto koupili za naše peníze, ne za své.
