Lidí na světě přibývá, práce však ubývá. Budou z toho sociální bouře? A co na to prezident-prognostik?
Je smutným faktem, že politici (lhostejno, zda z pravice, či z levice) se většinou věnují pěně dní a svým žabomyším sporům a zásadnější otázky, žel, leží ladem. Z této řady nijak nevybočuje ani náš současný prezident. A to je, či spíše byl velkou část svého profesního života tzv. prognostikem.
Hlavou mi vrtá jeden podstatný problém. Lidí na světě neustále přibývá, práce však ubývá. A díky především robotizaci a digitalizaci to bude pravděpodobně stále horší a horší.
Ledabylejší čtenář či čtenářka si teď možná poklepe opalovacím krémem po hlavě – pro pět ran do prognostické čepice, jaký nárůst obyvatelstva? Vždyť se všude píše, že klesá porodnost a že kvůli nedostatku dětí nebude mít kdo pracovat na naše skromné důchody.
Dobří lidé, ČR je však pouhou kapkou ve světovém hyperpopulačním oceánu.
Nevím, zda si to uvědomujeme, ale v roce 1800 na naší planetě žila necelá miliarda lidí a nyní je to přes miliard sedm!
Podle expertů z francouzského Národního institutu demografických studií překročí světová populace devět miliard obyvatel ještě před rokem 2050. A v roce 2100 bude podle statistiků na planetě s velkou pravděpodobností více než 10 miliard lidí, a dle některých údajů možná dokonce i 12 miliard.
Neskutečná čísla. Stranou teď ponechme, že moderní člověk má mnohem vyšší (nejen na energii bohaté) nároky než jeho předek žijící třeba ve zmíněném roce 1800, kdy lidé neměli tablety, splachovací toalety, žehličky, automatické pračky, mobily, auta, notabene v malém domečku bez klimatizace a bazénu většinou žilo i přes deset osob.
A do toho robotizace a digitalizace, patrně neodvratný jev.
Nahradí nás v práci roboti? Jak známo, roboti jsou v práci výkonnější, z dlouhodobého hlediska budou i levnější a efektivnější. Odborníci varují, že hromadě současných zaměstnání proto reálně hrozí, že je roboti v budoucnosti (bližší či vzdálenější) opravdu nahradí.
U všech prognostiků, ale co pak budou všichni ti lidé na planetě vlastně dělat? Budou z toho sociální bouře?
Donald Trump tvrdil, že většinu práce dnešním americkým dělníkům vzali Asiaté, proto jej v rámci svého tekutého hněvu (jak by řekl Václav Bělohradský) mnohdy i volili. Pravda je však trochu jinde, ekonomové uvádějí, že na jedno pracovní místo, jež vzala Američanům Asie (či jiná cizina), připadají dvě až tři místa, která zanikla díky digitalizaci a robotizaci. D. Trumpovi samozřejmě rozumíme, rozhodně není efektivní nadávat v kampani „robotům“ (a de facto vlastním lidem, kteří je většinou stvořili), hlasy spíše přinese hromování na cizince. A to přirozeně neplatí jen pro USA a jejich politiky.
Ale zpět k jádru mého dnešního textu a zpátky do Česka – myslím, že jednou z velkých výzev (jak se nyní s oblibou říká) je, aby se politici začali více věnovat i dlouhodobějším a zásadním problémům. A zejména od Hradu, kde zasedá prognostik, bych očekával větší a propracovanější vize.
Právě tam by prezident Zeman mohl, pakliže chce být své zemi opravdu užitečnější, najít svou novou parketu, například místo neustálého pošťuchování s premiérem Sobotkou.
