Socialisté nehájí zájmy zaměstnanců, ale shánějí levnou pracovní sílu pro velké firmy
První socialisté nebyli žádní dělníci, kteří by se vzbouřili proti zlým kapitalistům, ale byli to naopak kapitalisté, již ve jménu vědy a sociálního pokroku na počátku 19. století snili o tom, že z člověka učiní nemyslící, nesvobodnou „loutku“. Jak se zdá, tak se lidé podobného myšlení dnes plně etablovali v české sociální demokracii. Jako příklad nám může sloužit předseda Senátu Milan Štěch.
Ten před nedávnem rozvířil společenskou debatu u nás projevem před delegáty sjezdu Odborového svazu KOVO, v němž prezentoval záměr, který má zajistit českým firmám až několik desítek tisíc dělníků. A to skrze ekonomickou likvidaci osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
Upřímně nechápu, proč by odboráře vůbec měl zajímat plán na likvidaci OSVČ a jejich „nahnání“ do českých montoven. Kdyby pan Štěch takový projev měl na setkání zástupců nadnárodních firem, jež si v České republice budují montovny, tak by to dávalo větší smysl. Tyto firmy se totiž usídlily v Čechách a na Moravě s tím, že je zde levná kvalifikovaná pracovní síla, ale ouha, tito lidé se do montoven nehrnou – kdo by taky chtěl pracovat za mzdy, které jsou v porovnání s životními náklady v České republice spíše výsměchem českému zaměstnanci?
Jak jsem psal výše, projev pana Štěcha i další kroky ze strany české sociální demokracie mi připomněly, kdo vlastně stvořil socialismus. Možná někoho překvapí, že jako takový je socialismus starší než nejznámější představitel jednoho z jeho směrů – Karel Marx.
Za jednoho ze zakladatelů socialismu je naopak považován kapitalista Robert Owen z Walesu. Tento pán byl nadšen vědeckým pokrokem z počátku 19. století a v továrnách, jež řídil, zavedl spoustu novátorských pravidel – například osmihodinovou pracovní dobu a zákaz dětské práce. Ovšem také nastolil přísný režim svým zaměstnancům, dirigoval jim nejen, co mají dělat v práci, ale i po práci – například jak často se mýt, vynášet odpadky z domova apod. Připomíná vám to něco? Jako by se u něj inspirovala dnešní Evropská unie ve snaze řídit život občanů EU…
Owen byl zastáncem myšlenky, že skrze výchovu dítěte lze vytvarovat člověka a určit mu, jak má přemýšlet, chovat se apod. V jeho filozofii existují tři hlavní nepřátelé společenského pokroku: soukromé vlastnictví, náboženství (tj. křesťanství) a konzervativní pojetí rodiny. Své sociální experimenty s beztřídní společností se Owen pokusil realizovat v USA v rámci projektu „Nová harmonie“, jenž ovšem vlastně zkrachoval po dvou letech právě kvůli neochotě pracovitých „živit“ ty, co nechtěli pracovat…
Osobně se mi zdá, že dnešní sociálně demokratické strany v celé Evropě jsou spíše stranami prosazujícími zájmy globálních nadnárodních firem než zájmy pracujícího lidu. Projevy typu pana Štěcha vyvolávají dojem, že cílem sociálních demokratů je zlikvidovat OSVČ, aby se zajistila levná pracovní síla, a hlavně, aby se skrze tento krok zajistily příjmy státu. Protože zaměstnanci českých nadnárodních firem, úhrnem i s odvody těchto nadnárodních firem, platí státu mnohem větší odvody než OSVČ. No, a když nevyšlo „oškubání“ soukromníků skrze EET a další podobné projekty, tak asi hledají naši milí stoupenci státní byrokracie další zdroje na zajištění rozrůstajících se výdajů státu.
Osobně si ovšem myslím, že nedostatek pracovníků v českém průmyslu není způsoben pouze neochotou pracovat v montovnách a „útěkem“ k činnosti OSVČ. Jednak zde máme stále slabší populační ročníky, které nenahradí ani případný příliv masy imigrantů, jak se o to snaží skrze kvóty EU či některé firmy dovážející Ukrajince; nikde totiž není řečeno, že za mizerné české mzdy budou tito lidé ochotni pracovat. A za druhé, je zde volný pohyb osob v rámci EU.
Mnozí lidé, hlavně ti mladí, jdou raději pracovat do jiných evropských zemí, kde za mnohem méně náročnou práci dostávají mnohem vyšší mzdy než v České republice. Proto si osobně nemyslím, že i kdyby pan Štěch prosadil likvidaci OSVČ, pomůže to nadnárodním firmám získat chybějící dělníky, protože spousta OSVČ se nejspíše raději sebere a půjde pracovat do ciziny. Například i mnozí čeští vysokoškoláci vykonávají v takovém Rakousku manuální práce, protože za ně mají mnohem větší plat, než když v České republice vykonávají pracovní pozici odpovídající jejich vzdělání, takže co pak asi takový chytrý dělník s vyučením udělá? Bude pracovat za pár korun v české montovně, nebo půjde raději za slušným platem do ciziny?