Na Trumpušku nám nesahejte! Ruská média Trumpa milovala, pak ale vystřízlivěla
Jestli byl prezident USA Donald Trump během loňské kampaně někde mimořádně oblíbený, pak v Rusku. Po jeho zvolení se v moskevské Státní dumě připíjelo šampaňským, ještě v březnu jej jako zápornou postavu vnímalo pouze 7 procent Rusů. Trumpova intervence v Sýrii však situaci zásadně změnila a současný kotrmelec ruských médií působí až úsměvně.
Ještě v lednu vzbudil Trump pozdvižení jedním dost nevšedním rekordem – během jediného měsíce se stal historicky nejčastěji zmiňovaným Američanem v ruských sdělovacích prostředcích. Objevil se hned ve 202 tisících článků, čímž s náskokem překonal i prezidenta Putina. Ten byl zmíněn 148 000krát, za ním následoval premiér Medvěděv, ukrajinský prezident Petro Porošenko a Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov.
Ruce pryč, to je náš poklad!
Možná ještě pozoruhodnější je způsob, jakým se tehdy o Trumpovi v Rusku psalo a mluvilo v televizi. V sestřihu z několika ruských televizních pořadů, který vyšel na youtube kanálu Rádia Svobodná Evropa, o něm například mluví reportérka jako o „klukovi z Brooklynu, který si splnil sen.“ Amerika v něm podle ní získala tvář připomínající strýčka Sama z kultovní reklamy, který ukazuje prstem dopředu a ptá se „A co jsi ty udělal pro to, aby byla Amerika znovu velká?“.
V jiném pořadu na stanici Russia 1 moderátor popisoval, jak Trump „cracknul shnilý americký establishment na první pokus.“ Prokremelský profesor a ideolog Alexandr Dugin zase tvrdil, že Rusové Trumpa od začátku podporovali, věděli, co dělají a volby vyhrál jejich kandidát. A na asi nejpovedenějším výstřižku říká účinkující v ruské televizní show „Ruce pryč od našeho Trumpušky! To je náš poklad, na toho nám nesahejte.“
Všechny počáteční chvalozpěvy však postupně utichaly tím více, čím déle byl Trump v prezidentské funkci. A to jednak v důsledku vyostřování vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou, ale asi především kvůli americké reakci na použití chemických zbraní v syrské válce.
Horší než Kim Čong-Un
Podle dubnového průzkumu stoupl počet Rusů vnímajících Trumpa negativně hned několikanásobně. Z výše zmíněných sedmi procent poskočil na 39 a reakce médií na sebe rovněž nenechala dlouho čekat. Jedna z nejznámějších postav kanálu Russia 1 moderátor Dmitirj Kiseljov označil konflikt mezi Trumpem a severokorejským prezidentem za možnou příčinu budoucí jaderné války: „Oba jsou nebezpeční, ale kdo víc? Trump,“ řekl ve svém pořadu Vesti Nedeli.
Ke Kiseljovově kritice se odmítl přihlásit Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Přesněji řečeno nechtěl sdělit, zda s jeho názorem prezident souhlasí. Podle agentury Reuters nicméně z takového vyjádření lze číst, že Putin dal moderátorovi, jenž bývá označován za přední prokremelskou hlásnou troubu, volnost vyjadřovat se v souvislosti s Trumpem, jak se mu zlíbí.
Přitom tentýž Kiseljov Trumpa nedlouho předtím chválil za jeho nezávislost na americkém establishmentu. Není však sám, kdo otočil. Jedním z prvních ukazatelů změny tónu byl únorový článek v bulvárním deníku Komsomolskaja Pravda, který kritizoval Trumpova „protichůdná“ vyjádření na adresu NATO. Vládní deník Rosijskaja Gazeta ve stejné době popisoval amerického ministra zahraničí na setkání s ruským protějškem jako „napjatého a zmateného.“ Současně s tím konkurenční noviny Nezavisimaja Gazeta varovaly před „nadměrnou trumpofilií“.
Zhoršení americko-ruských vztahů za Trumpovy administrativy nakonec potvrdil i sám Vladimir Putin. Paradoxem přitom je, že v USA je nový prezident stále popotahován za možné napojení na Rusko, nejnověji v souvislosti se svým zetěm a poradcem v jedné osobě. Ten měl podle amerických médií na konci minulého roku usilovat o vytvoření tajného komunikačního kanálu mezi Bílým domem a Kremlem.
Donald Trump stojí v otázce vztahů s Ruskem momentálně tak nějak uprostřed. Už to zdaleka není ten oblíbený „Trumpuška“, kterého si v Moskvě zamilovali. Zároveň pořád není dostatečně proti-ruský na to, aby ho média v tomto ohledu vzala alespoň částečně na milost. Pokud si brzo nevybere, kterou cestou chce jít, bude to dál schytávat z obou stran.
