Týrání dětí se nesmí legalizovat!
Zdálo by se zcela samozřejmé, že kantor, který byl odsouzen za týrání dětí, už k dětem do smrti nesmí. Realita tohoto absurdistánu však ukazuje, že týrání dětí může být naopak chápáno jako aprobace pro vzdělávací činnost. Je to skandální a nepřijatelné.
„Chováš se jak malý us**ně! Udělals to, jak když se vy**re a neutře si p**el!“, křičívala na mne jako na malého chlapce maminka, když měla zlost. Nebyla duševně zdravá, takže jí to dnes promíjím - ale značná část mých depresí, kterými trpím od dětství, se odvinula z jejího zacházení se mnou. Takže mohu zcela kompetentně prohlásit: Dětem se nesmí nadávat, děti se nesmějí ponižovat, děti se nesmějí zadupávat do země - jinak je to celoživotně poškodí. A nejde o mou individuální přecitlivělost - že úzkosti v dětství vyvolají nakonec deprese, je již dlouho prokázáno i vývojovou psychologií. České školství však tento poznatek zřejmě nezná, a „učitelka“, která týrala děti, může spokojeně učit dál.
Na causu upozornila MF Dnes a musím jí za to (přes veškeré Přibily a Babiše) poděkovat - protože věřím, že zájem o causu nakonec onu „učitelku“ definitivně vymete ze školství. Co se stalo? „Učitelka“ (je to žena, takže šetřím emočními výrazy) Jana K. v Poděbradech psychicky týrala své žáky - žáky základní školy, malé děti.
V letech 2011 až 2013 nutila třeťáky a čtvrťáky, kteří něco nevěděli, opakovat větu "Jsem blb, jsem blb, jsem blb." Slůvky hlupáci a hajzlíci oslovovala děti s poruchou učení, na děti křičela a běžně jim nadávala. Několik dětí si odneslo psychické následky, "učitelka" si od soudu odnesla půlroční podmínku.
Stane se, jedinec selže, je dobře, že to prasklo a že „učitelku" odsoudili, řekl by si nezasvěcený čtenář. MF Dnes však zjistila, že od prvního září bude ona „učitelka" opět „učit" - a to v nedaleké Sadské. Ředitelka tamní školy Blanka Žánová ji opět přijala do školy, k dětem. „Paní učitelka má čistý trestní rejstřík a vysokoškolské vzdělání. Splňuje všechny podmínky a já nemám důvod ji nepřijmout. Víte, jaká je v okolí situace s nedostatkem učitelů?“ sdělila ředitelka iDnes.
Řečeno slovy oné učitelky - pustit k dětem osobu, která je už jednou závažně ponižovala a nadávala jim, může jen blb, blb a zase jenom blb. Taková pedagožka je způsobilá starat se o krávy v kravíně, ne k tomu, aby jí opět svěřili děti. Pokud chce paní ředitelka ze Sadské čekat do doby, než ona „učitelka“ svým ponižováním některé dítě dožene k sebevraždě, měly by zakročit úřady. Od čeho máme ministerstvo školství a školní inspekci? Jak je možné, že osoba prokazatelně zcela neschopná jednání s dětmi k těm dětem zase může?
Opětné zaměstnání Jany K. ve školství je stejná nehoráznost, jako by škola v Sadské nechala učit pravomocně odsouzeného pedofila. Neexistuje záruka, že se učitelka ke svému prasáckému chování k dětem nevrátí - a proto by vůbec neměla už nikdy profesně přijít do styku s dětmi.
