Další katoličtí pedofilové: Prověřme všechny církevní školy!
Zase praskl jeden skandál o laskavosti a dobrotě katolických pedofilů. Tentokrát se vyjevilo, že v Řezně zneužívali kněží chlapce z chrámového sboru po desetiletí. Existuje po sérii podobných skandálů v katolické církvi nějaká záruka, že v dnešních církevních školách neprobíhá podobné zneužívání?
Česká televize v úterý oznámila, že se jeden z velkých sexuálních skandálů v německé katolické církvi rozrostl do doslova masových rozměrů. Právník Ulrich Weber pověřený vyšetřováním kauzy z Řezna oznámil v závěrečné zprávě svého šetření, že obětí fyzického násilí či sexuálního zneužívání se stalo přinejmenším 547 členů chlapeckého pěveckého sboru Řezenští chrámoví vrabci (Regensburger Domspatzen). Skandál je pikantnější o skutečnost, že na týrání dětí ve jménu páně se podílel bratr exzástupce božího na zemi, minulého papeže Benedikta XVI., Georg Ratzinger. I on byl slepý k násilí na dětech, kterého se jeho bratři ve víře a v náboženském zápalu dopouštěli.
Na jednu stranu si můžeme říct – no jo, katolíci, ti mají s těmi malými chlapci patálie po celém světě. Vlna sexuálních skandálů na katolických školách se prohnala Evropou i Amerikou a bohužel se dá říct, že další sexuální násilí katolických duchovních na jejich svěřencích až zas tak moc nikoho nepřekvapí. U katolíků to tak, jak ukazují neustále se opakující sexuální skandály v církvi, prostě chodí.
To je ale jen jeden úhel pohledu. Více než pět set zneužitých dětí v Řezně ale klade dvě palčivé otázky: Je takové zacházení s dětmi u katolíků skutečně minulostí, nemůže k němu docházet i dnes? A druhá otázka zní: Nebylo by načase to ctěnému katolickému duchovenstvu zatrhnout?
Už dnes můžeme bez rozpaků konstatovat, že katolický kostel je pro dítě rizikovým prostředím a že nechat dítě zpívat v církevním sboru může být stejně prozíravé jako nechat dítě na víkend u sousedů s pedofilními sklony. Přesto si část věřících tuto skutečnost odmítá připustit a dál posílají děti do katolických škol, sborů, kroužků a oddílů. „U nás by se přece nic takového nemohlo stát, pan farář je přece na ty děti tak hodný!“ zní nejobvyklejší výmluva lidí slepých k zneužívání dětí. Pokud však zůstávají slepí (či spíše zaslepení) rodiče, je na místě, aby tuto roli převzal stát. Alespoň ministerstvu školství by nemělo být jedno, jak se zachází s dětmi.
Takže vyzývám ministerstvo, aby neprodleně provedlo hloubkovou a důkladnou kontrolu všech zařízení katolické církve starajících se o děti, aby vyloučilo, že o své svěřence duchovní nepečují pyjem. Nechci samozřejmě obviňovat všechny katolíky, ale masové zneužívání v Řezně ukazuje, že je taková plošná kontrola církevních škol nezbytná.
