Jiří X. Doležal: Kolonoskopie mi nejspíš zachránila život
Když jsem šel na kolonoskopii, po pravdě mne více než zdraví zajímala možnost odvysílat jako první na českém internetu video z tohoto rozpaky vyvolávajícího vyšetření. Když mi včera oznámil primář Suchánek výsledky histologického vyšetření polypů, které mi při kolonoskopii odebrali, tak jsem pochopil, že mi tento mediální experiment nejspíš zachránil život.
Vyšetření proběhlo na klinice Mediendo, kde byli ochotni strpět při zákroku na sále našeho kameramana, já si užil rajský plyn (takže nemám ze samotného vyšetření nejmenší nepříjemný pocit), a když mi ve střevě nenašli nádor, odešel jsem vesele a spokojeně do redakce. Vyštípli mi ale nějaké polypy, což mi ale nedělalo starost.
Pak mi zavolala paní z kliniky, že by mě ještě pan primář chtěl vidět. „Ježišmarjá, našli jste tam rakovinu!“ Paní mne několik minut uklidňovala, že ne, ale že je potřeba domluvit rok dalšího vyšetření. I vyrazil jsem na kliniku a pan primář Suchánek mi vysvětlil, že dva z těch vyštípnutých polypů byly adenom. V tu chvíli jsem si jako správný hypochondr musel sednout a vydýchat to, protože jsem si už předem načetl, že polyp adenom je prekanceróza, že se může zvrtnout v rakovinu střeva.
Pan primář mě chvíli dával psychicky dohromady, že byly ty polypy malé a žádné maligní – zhoubné – buňky v sobě ještě neměly, ale mně se klepala kolena jak před maturitou. Protože mi pomalu docházelo, že bez toho vyšetření, bez té kolonoskopie, bych měl s největší pravděpodobností do tří až pěti let rakovinu tlustého střeva. Když jsem došel domů, u Googlu jsem to ověřil.
„Kolorektální adenom (adenomatózní polyp) je nejčastěji se vyskytující benigní nádorový polyp tlustého střeva. Kolorektální adenom je premalignitou v užším slova smyslu, riziko zvratu se odvíjí od konkrétního histologického typu. Riziko maligního zvratu je ovlivněno i velikostí adenomu. Adenom menší než 10 mm malignizuje bez ohledu na typ jen zřídka, u adenomu většího než 40 mm je riziko vyšší.“ Malignizuje znamená, že se změní v rakovinu.
Ten můj byl malý, pod deset milimetrů. Ale on by narostl. Zvláště proto, že obsedantně pojídám klobásy, a mých padesát cigaret denně by mu jistě také pomohlo, aby se zvrátil v rakovinu. Vždyť část dehtu z cigaret spolykaného ve slinách do toho tlustého střeva doputuje.
Takže je více než pravděpodobné, že kdybych na té kolonoskopii nebyl, tak do pěti či deseti let skončím podobně jako ty čtyři tisíce lidí, kteří u nás každoročně zemřou na rakovinu tlustého střeva. Rakovinu, kterou jim diagnostikovali až v pokročilé fázi, protože nepodstoupili kolonoskopii. Přičemž úmrtnost na rakovinu střeva je v momentě, kdy se preventivně vyndávají malé prekancerózy jako u mě, prakticky nulová.
Díky tomu, že jsem překonal ostych z delikátního vyšetření a našel kooperativního a jemného diagnostika, jsem bez jakékoliv bolesti či větších nepříjemností doslova utekl hrobníkovi z lopaty. Hosana!
