Turisté, nebo teroristé? Ekonom Vladimír Pikora o absurdním boji Evropy proti masovému turismu
Mám v mimořádně živé paměti, jak jsme po roce 1989 byli všichni nadšeni z cestování. Neodradilo nás ani to, že v Rakousku hned za hranicemi dávali na dveře obchodů nápisy „Češi, máme vás rádi, ale nekraďte!“, což bylo neskutečně ostudné. Taky nám říkávali paštikáři, protože Češi neměli v zahraničí na to, aby šli do restaurace. Všechno jsme to kvůli moři i chuti podívat se, co je za hranicemi, překousli. Nikdy bych si nemyslel, že jednou budu říkat, že dovolená v Česku je lepší než u moře. No a je to tady.
A jen co česká ekonomika vzrostla, s ní platy, koruna posílila a my už nejsme takoví chudáci jako kdysi, říkají nám leckde, že turisté jsou teroristé a že máme zase táhnout domů.
Je to vlastně neskonale padlé na hlavu, protože téměř všechny vyspělé země mají organizace typu CzechTourism. Tedy státní příspěvkové organizace, které za peníze daňových poplatníků lákají turisty do země. Například Chorvati každý rok utratí za reklamu na svou zemi v českých médiích ohromné peníze — aby pak přišly protesty z Dubrovníku, Benátek a Říma, že tam nechtějí turistů tolik. Neměli by si lidé ujasnit, co chtějí? Není to mrhaní peněz daňových poplatníků?
Došlo to tak daleko, že UNESCO vyhrožuje Dubrovníku, že pokud neomezí počet turistů, vyškrtne ho ze Seznamu světového dědictví. Není to absurdní? Tenhle slavný Seznam byl přitom vždy chápán hlavně jako magnet pro turisty, to právě proto o tento status země pro své památky usilovaly. Kdyby Chorvatsko bylo bohatá země, rozumím jeho nezájmu o turisty, ale Chorvatsko je ze 188 zemí světa až 47. nejrozvinutější (měřeno skrze HDI).
Starosta Dubrovníku říká, že prý městu stačí jen 4000 turistů denně. Krátkodobě tím prý město sice přijde o hodně peněz, ale dlouhodobě se mu to vrátí a vydělá víc. Jak?! Já si umím představit jediný způsob: Pokud má být méně turistů, ale vyšší příjmy z nich, musí vzrůst ceny pro ně. A to zásadně.
Jen loni přivezly turistické lodě do Dubrovníku 800 000 lidí. Pokud budeme vycházet z toho, že sezóna ve městě trvá čtyři měsíce a denně do něj přijde 4000 lidí, pak by město za sezónu navštívilo jen 480 000 lidí. A to nejen turistů přicházejících po vodě, ale všech. Ceny proto musí vyskočit na více než dvojnásobek, aby měl starosta pravdu s tím, že se to vyplatí. To je ovšem šílenost. Opravdu přijde i s vědomím dvojnásobných nebo trojnásobných cen tolik lidí? Pochybuju. Není pak už lepší Karibik nebo Thajsko, kde si turistů pořád ještě váží? Turismus přitom tvoří 18 % chorvatského HDP. Kdyby kupříkladu Srbsko chtělo po Chorvatsku z nějakého důvodu tolik peněz, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby kvůli tomu Chorvati byli ochotni jít do války — a přitom v turismu jsou ochotni tak ohromné peníze riskovat. Nemohu si pomoct, zdá se mi to nerozumné.
A kdyby se turistům tolik bránilo jen Chorvatsko… Odpor proti nim rapidně roste po celé Evropě. A z toho plyne jediné. Turismus nebude v budoucnu masová záležitost. Bude čím dál víc jen pro bohaté. Paradoxně to přichází ve chvíli, kdy letenky zlevnily jako nikdy a doprava je čím dál levnější.
S turisty ovšem nebojují všichni, ale hlavně specifické skupiny „domorodců“. Přesněji jsou to hlavně levicově smýšlející lidé.
Poslední týden přinesl fotky španělských levicových radikálů rozřezávajících turistům pneumatiky. Na Mallorce zase protestovali s hesly: „Město patří těm, kteří v něm žijí.“ (Upřímně doufám, že nemají pravdu, protože kdyby měli, tak část Karlových Varů je ruská a část Říma somálská.)
Tihle lidé nejspíš vůbec nechápou, s jak velkým ohněm si zahrávají. Letos v únoru protestovalo 160 000 lidí v ulicích Barcelony za přijetí většího počtu uprchlíků. Někteří nesli transparenty: „Nechceme turisty, chceme imigranty!“ Jen během 17. srpna přitom španělská pobřežní stráž zachránila z moře 600 imigrantů. No a s imigranty – pochopitelně — přišly i teroristické útoky. Po teroristických útocích – taktéž pochopitelně — přijde odliv turistů. V Barceloně se tak efektivně zbaví peněz od turistů, jak po tom toužili, a místo nich získají teroristy, jak po tom – nejspíš nevědomky — také volali.
Ale v rámci objektivity budiž řečeno, že turistů je ve Španělsku opravdu nemálo. Vloni jich přijelo 76 miliónů. Z toho 18 miliónů jen z Británie. Není se co divit. V Británii i Německu je rekordně nízká nezaměstnanost. Pro Brita i Němce je život ve Španělsku levnější než doma. Letenky relativně k jiným službám zlevňují. Nízkorozpočtové společnosti nabízejí letenky pomalu v ceně několika vstupenek do londýnského kina. Mnoho tradičních turistických destinací je nedostupných, protože jen málo lidí si troufne po posledních příbězích z Egypta letět do severní Afriky. Zájem o Španělsko či Chorvatsko je tedy logicky vysoký.
Jenže to nebude trvat dlouho. Německá i britská ekonomika neudrží své tempo růstu. Nezaměstnanost se vrátí k obvyklým hodnotám. Populace dál zestárne a už nebude chtít tolik cestovat. Navíc cestování je rok od roku otravnější. Kontroly a buzerace na letišti přerostly všechny meze. Já například bytostně nesnáším zouvání na letišti. Raději jedu do Londýna dva dny autem, než bych tam letěl. Teď ještě přijde otevírání kufrů, zákaz převážet tablety nebo notebooky. Už to je až příliš nedůstojné a bude hůř.
I u nás roste počet turistů. Letos by jich mělo přijet o 14 % víc než loni, což bude nový rekord. A bude se dál posouvat. Dění nejen ve Španělsku k nám přivede turisty další. ČR je totiž jednou z nejbezpečnějších zemí planety (což podle mnohých pochopitelně vůůůbec nesouvisí s množstvím imigrantů).
I my tak brzy budeme naštvaní jako Španělé. Na Karlově mostě už dnes nelze za hezkého počasí projít. Bude tu ještě více výrostků, jako nedávno Dánové, kteří zdemolovali hotel. Budou tu ještě dražší nájmy. Jenomže i tady platí, že něco je za něco.
Víte, proč třeba Dubaj tak intenzívně láká stále nové turisty? Protože chápe, že příjmy z ropy brzy vyschnou a turismus může být náhradní dojnou krávou. Analogicky i my bychom měli pochopit, že v továrnách budou stále víc práce dělat roboti a příjmy z dělnické práce rodinám vyschnou. Ale služby spojené s turismem mohou být náhradou.
Pro ekonoma je naprosto nepochopitelné vyhánět turisty demonstracemi či probodáváním pneumatik. Vše řeší neviditelná ruka trhu, totiž cena. Španělsko musí podražit, ale jen velmi postupně – nikoli přes úřední kvóty. Když někomu vadí turisté, asi by je neměl zvát reklamou typu státní podpora filmů. Například rakouský Hallstatt je plný turistů z Číny, protože v Číně běžel film odehrávající se právě v Hallstattu. Popularita filmu pak vedla k tomu, že si Číňané postavili kopii města v Číně a každý z nich chce navíc vidět i rakouský originál. Podobně tomu je s Dubrovníkem a seriálem Hra o trůny.
Skoro se mi zdá, že dobrým řešením by taky bylo poslat protestující lenochy do práce, aby neměli čas prořezávat pneumatiky. Na to asi namítnete, že ve Španělsku je vysoká nezaměstnanost a tito chudáci pracovat nemohou. Mnó… v tom případě tu ale něco nesedí. Když nezaměstnaným nabídnete víc práce skrze služby pro víc turistů, nemají zájem. Asi je zábavnější žít za peníze jiných, a ještě bez „obtěžujících“ turistů.
Jestlipak tedy ten problém nebude ani tak v turistech, jako spíš v rozmazlenosti a navyklosti na vysoké sociální dávky?
Autor je hlavní ekonom analytického domu Next Finance
