Kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nedělá nic
Kterak jste si asi také povšimli, Babišova, pardon, Sobotkova vláda tento týden vyhlásila zvyšování minimální mzdy. Od ledna roku 2018, tedy již za časů nové vlády – satirik by možná řekl Babišovy —, bude místo dosavadních jedenácti tisíc korun relativně krásných 12 200 korun. Máme se radovat? Či plakat, protože stoupne ve finále nezaměstnanost?
Trocha čísel – dnešní „minimálka“ se aktuálně týká jen okolo tří procent zaměstnanců. Někdo řekne: Tři procenta – vždyť to jsou desetitisíce lidí, to není zanedbatelné.
Ano, to je určitě pravda. Nicméně v reálném světě je zmíněné procento ještě nižší, jelikož mezi citovaná tři procenta jsou počítána zejména zaměstnání ve službách, v nichž je obvyklý citelný přivýdělek bokem. A to přivýdělek nezdaněný a mnohdy i fakticky nezdanitelný – klasicky se sem řadí číšníci, barmani anebo servírky.
Kteří sice na papíře mnohdy berou jakože „minimálku“, ale výplatu si dorovnávají například ve formě nezdaněného spropitného či jiného bakšiše. Může se nám to nelíbit, ale taková je dlouholetá nejen česká tradice. Zkušeným čtenářům netřeba dodávat, že pokud má někdo dlouhodoběji peníze tzv. bokem, tak má pak třeba menší starobní či invalidní důchod.
Na institut zvyšování minimální mzdy mívají ekonomové a politici rozdílné pohledy, možno zjednodušit, že ti pravicoví ji kritizují (s různou mírou) intenzity, ti levicoví ji zpravidla podporují. Přirozeně i zde existují různé výjimky. Objektivně vzato, zmíněné zvýšení minimální mzdy není určitě všelék, ale ani to není nějaký makroekonomický belzebub, který sežere naše národní hospodářství.
Jelikož se snažím myslet a psát v zásadě pozitivně, pokusím se v závěru mé glosy akcentovat převážně to kladné, co na zvýšení minimální mzdy vidím.
Zvyšování minimální mzdy spolu s nedostatkem zaměstnanců (máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě) pozitivně zvyšuje tlak na celkovou úroveň mezd v Česku. Jak známo, mzdy a platy u nás stále belhají za západní Evropou, a to máme 27 let po sametové revoluci, takže se nemožno donekonečna vymlouvat na dědictví komunismu či socialismu.
Moc nerozumím politikům, kteří jeden den říkají: Pracovat se musí vyplatit (s čímž autor tohoto komentáře přirozeně souhlasí), ale den nato zcela bez vědomí souvislostí „nadávají“ na zvyšování minimální mzdy.
Řekněme si jasně: Dělat se musí vyplatit! Člověk na různých sociálních dávkách se nesmí mít lépe než ten, kdo pracuje. Proto zvýšení minimální mzdy vítám, je to jasný signál, že správné je pracovat, ne být na dávkách.
Určitě preferuji nárůst minimálních mezd, tedy aby se vyplatilo drtivé většině lidí pracovat, před dovozem pracovníků a pracovnic ze zahraničí.
Autor je právník a publicista
