Mýdlo na Hradě mělo být i přes úřední obstrukce. Další trachtací tak nejspíš budou Ovčáčkovy narozeniny
Akce „Mýdlo na Hradě“, kterou chtěl v Jižních zahradách Pražského hradu 9. září uspořádat dokumentarista Petr Horký, se konat nebude. Zrušil ji sám organizátor, protože se nedohodl se Správou Pražského hradu na podmínkách. Ta nechtěla „z bezpečnostních důvodů“ pustit do Jižních zahrad 400 lidí, ale maximálně 150. Místo toho mu sice nabídla jiné místo, ale v jiném termínu, což nechtěl pro změnu Horký.
Vše tedy vyšumí do ztracena. Nedělejme si velké iluze, že by na krachu „Mýdla“ svůj podíl neměla ani správa Hradu. Přesto Horký měl svou akci dotáhnout do konce. Takto celý žabomyší spor skončil upocenou plichtou, kterou Hrad bude vnímat i prezentovat jako svoje vítězství.
Na samý úvod budiž řečeno, že nezpochybňuji bezpečnostní pravidla ve vybraných částech areálu Pražského hradu. Můžeme tu sice diskutovat, zda jsou málo, či naopak hodně přísná a omezující, ale o to v tuto chvíli nejde. Jádro pudla totiž spočívá v tom, že se do pláštíku bezpečnostních opatření zahalila samotná podstata problému, tedy veřejné poukázání na papalášismus některých nejbližších spolupracovníků prezidenta Miloše Zemana.
Zopakujme, že Mýdlo na Hradě mělo být především reakcí na počínání hradního kancléře Vratislava Mynáře, který letos v létě oslavil své 50. narozeniny právě v Jižních zahradách a kvůli tomu došlo k uzavření těchto prostor pro veřejnost (pro úplnost dodejme, že obdobnou oslavu měl loni na Hradě i Zemanův poradce Nejedlý). Následnou veřejnou kritiku mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček – s jistým despektem v hlase vůči novinářům – odrážel tvrzením, že podobnou akci si na Hradě může uspořádat kdokoliv, kdo na to bude mít. V tu chvíli asi nemohl (ale spíš měl) tušit, že tímto svým výrokem vyprovokuje některé lidi ke konkrétní reakci. Vždyť v České republice se podobných „trucakcí“ ročně koná snad i několik tuctů.
A tak jistý Petr Horký veřejně vyhlásil záměr udělat podobnou trachtaci na Hradě i pro obyčejné smrtelníky. Pro svůj záměr velice rychle sehnal potřebné peníze. Na Hradě brzy začali tušit, že jde do tuhého a že se z toho klube solidní ostuda. A proto pod rouškou oficiální a formálně nekonfliktní úřední komunikace začali Horkého záměr nabourávat a nahlodávat, zkrátka stavět překážky s cílem uspořádání akce co nejvíce opepřit, znechutit či nejlépe úplně zastavit. Což se také nakonec podařilo.
Snad většina lidí v této zemi musí tušit, že když na Správu Pražského hradu přijde žádost kancléře či někoho z nejbližšího okolí prezidenta Zemana, že si chce uspořádat v prostorech hradního areálu akci, moc se toho neřeší a štempl na příslušnou žádost rychle zaduní. Nedělají se žádné naschvály v termínech a u počtu avizovaných hostí se přimhouří oko. Turistům a potenciálním návštěvníkům Hradu se to pak oznámí jako fakt. Prostě v ten den bude zavřeno. Tečka. Hotovo. U běžných smrtelníků se ale při obdobné žádosti roztočí byrokratické megakolo.
Ať jsme zcela korektní, Správa Pražského hradu konání Mýdla na Hradě nezakázala. Nabídla jiný prostor (byť dle slov pořadatelů „až za hradním příkopem“) i jiný termín, ale nabídla ho. Jen zasvěcení vědí, nakolik to bylo dáno skutečnými okolnostmi a předpisy, nebo zda to bylo naschvál.
Petr Horký měl svoji akci dotáhnout do konce, a to i za cenu, že by se uskutečnila jinde a jindy. Akci by se dostalo velké pozornosti a byla by i přes pozměněné kulisy morálním vítězstvím nad papalášismem a nad současnými hradními pořádky. Ale nebojme se, v prostorách Hradu se určitě „nepařilo“ naposled. Příští oslavu svých narozenin zde (i když v jeho vnitřních prostorách) tak může uspořádat třeba i Jiří Ovčáček, který 13. ledna příštího roku oslaví své 39. narozeniny.
O několik prominentních hostů zcela jistě nouzi mít nebude. Oslavu mu však může zkalit fakt, že v sobotu 13. ledna ve dvě hodiny odpoledne se po celé České republice zavřou volební místnosti po prvním kole volby prezidenta. Při večerní oslavě se pak může stát, že už se nebude pít jen na zdraví, ale i na žal.
