Hurá do školy aneb Jak studijní neúspěchy mohou vést k sebevraždě
Máme tu začátek školního roku. Aby zde nebyl holubník, je ministerskou vyhláškou (MŠMT) jednotně stanoveno, že období školního vyučování ve školním roce 2017/2018 začne ve všech českých základních, středních, základních uměleckých školách a konzervatořích v pondělí 4. září 2017.
Pokládáme určitě za rozumné, že MŠMT nenařídilo začátek již na pátek 1. září, zbytečně by tím přivodilo provozní problémy školám i rodinám.
Děti, respektive žáci a studenti mají též z této velkorysosti určitě radost. Notabene není důležité, jak dlouho celkově žák ve škole pobývá, ale co se tam reálně naučí.
Na druhou stranu je, v nadsázce řečeno, chvályhodné, že ministr školství (ruku na srdce, řeknete z hlavy, tedy bez Googlu, jeho jméno a příjmení?) nesklouzl k populismu a v souvislosti s blížícími se volbami nestanovil začátek školního roku třeba až na pondělí 18. září.
V rámci černého humoru, který sdílí jistě i nejeden čtenář Reflexu, si dovolím zavzpomínat na jeden pozapomenutý kriminální případ, jinak smutný, který byl však ve vedlejší linii prosvícen i nevídanou láskou ke vzdělání, respektive odpovědností za studijní (ne)úspěchy. A proto je snad dobré ho připomenout právě v tyto sváteční dny, kdy školáci zasednou do lavic.
Mezi nejbrutálnější vrahy české a československé historie patřil Ladislav Hojer. Jmenovaný koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let brutálně zavraždil na území tehdejšího, normalizačního socialistického státu ve zkratce nazývaného ČSSR celkem pětici žen. A další brutálně znásilnil. Takže není pravdivá mj. romantická představa mnohých dnešních lidí, kteří si myslí, že za minulého režimu nebyla kriminalita. Byla, a jaká, ale o tom není tato glosa.
Avšak zpátky k vrahu Hojerovi. V pořadí jeho čtvrtou obětí byla osmnáctiletá dívka z Brna. Velice smutné, nicméně vyšetřování přineslo jeden i na tu dobu kuriózní aspekt.
Mezi první podezřelé (falešná stopa) patřila početná řecká komunita, s níž se zavražděná slečna údajně mnohdy stýkala. Nicméně zvrat nastal, když se k citované vraždě v dopise na rozloučenou přiznal student z Jordánska. Učinil tak ještě před tím, než se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu. Potom překvapeným kriminalistům uvedl, že se k vraždě doznal, aby odvrátil pozornost od svých studijních neúspěchů!
Nepovedený jordánský student a následně neúspěšný sebevrah tehdejším československým policistům tvrdil, že by studijními neúspěchy pošpinil pověst rodiny více než vraždou. Neuvěřitelné! V nadsázce řečeno, za takovou odpovědnost za studijní výsledky by se nemusel stydět ani J. A. Komenský.
Žákům a studentům přeji do nového školního roku mnoho úspěchů, a pokud vám studium nepůjde podle vašich představ (případně představ vašich zákonných zástupců), určitě krizi neřešte jako zmíněný brněnsko-jordánský student.
