Kauza Airbnb: V novém, romantickém typu ekonomiky nelze tolerovat neplacení daní
I když nejste zrovna hipster/ka z pražského Karlína, Letné, ze Žižkova či z Brna-Veveří, patrně jste slyšeli o službě Airbnb. Airbnb je webová služba zprostředkující pronájem ubytování. A je prostě mega cool, řekli by (zejména) mladí lidé. A zlí politici by ji chtěli regulovat, doplnil by asi nejeden mladý traveler či milovnice nízkonákladové cestování.
Ale pozor, dávno to není okrajová „volnočasová přivýdělková“ aktivita. Tahle postmoderní služba už drží celou polovinu ubytovacího trhu v Praze! Před pár roky neuvěřitelné! Souhlasím s názory, že se v zásadě již nedá mluvit o tom, že by se jednalo o tzv. sdílenou ekonomiku (SEK).
SEK, v níž si lidé vzájemně neorganizovaně poskytují služby. A pouze část z nich si tím krapet přivydělává například ke studiu, k důchodu či mateřské anebo rodičovské. Tak už tomu dávno není, milí politici. Inu, pantha rhei.
Z aktuálně publikované vládní analýzy (kovaný liberál si patrně povzdechne, že vláda má dnes analýzu na ledacos, ale tady ji opravdu vítám) vyplynulo, že asi 15 procent pronajímatelů poskytuje přes polovinu služeb pražského Airbnb.
Člověk nemusí mít hned bakalářský titul z ekonomie, aby mu bylo jasné, že zde existují mocní vlastníci nemovitostí, kteří zmíněnou cool sexy platformu využívají, či spíše zneužívají k prachobyčejnému podnikání, které často „zapomínají“ řádně a včas zdanit.
Za obrovsky neetické pokládám, jestliže někdo k takovémuto „sdílenému nepodnikání“ zneužívá městský byt anebo byt, jejž před pár roky zakoupil od města v rámci prodeje municipálního majetku například za třetinovou cenu proti ceně místně obvyklé, obyvatelé větších českých měst jistě tuší, o čem nyní hovořím.
Spousta lidí se mylně domnívá, že Airbnb se nemusí danit. Chyba lávky. Jak to tedy je?
Z výdělku si bere Airbnb tři procenta za zprostředkování a částku pak musí „hostitel“ vykázat ve svém daňovém přiznání. Tuto povinnost nechává společnost úplně na svých uživatelích. Pár „hostitelů“ skutečně své daňové povinnosti plní, ale je jich reálně minimum.
Mám za to, že zejména na výše citovaných 15 procent velkých pronajímatelů – sdílečů držících přes polovinu služeb pražského Airbnb – by se měla finanční správa zaměřit.
Rozhodně zde nejde o závist, jak se jistě dočteme v komentářích, ale o narovnání tržního prostředí. Skutečně není spravedlivé, aby jedni (třeba majitelé hotelů, hostelů a penziónů) byli nuceni platit nemalé daně a jiní moderní zvěstovatelé nové, sdílené ekonomiky nikoliv. Jelikož i „airbnbisté“ využívají veřejných služeb placených z veřejných peněz.
Daňové neduhy nejsou přirozeně jediným problém, jejž Airbnb přináší, své by mohli vypravovat sousedé z takto krátkodobě pronajímaných bytů – hluk, nepořádek, rušení nočního klidu –, ale to by byl námět na další komentář.
Na závěr se asi sluší dodat obligátní, že stát by měl snížit daně a lidé (včetně citovaných moderních nepodnikatelů) je pak budou více a rádi platit sami od sebe. Nicméně pokud nahlédneme do programů stran před nadcházejícími parlamentními volbami, tak takový apel by byl patrně nadbytečný. Jelikož snížení daní nyní navrhují všechny politické strany, včetně stran levicových.
Samozřejmě je otázkou, zda na něj po volbách jako obvykle strany, a hlavně jed(A)NO vykutálené hnutí nezapomenou.
Autor je právník a publicista
