Evropská komise lže: Odmítla zaplatit ochranu hranic EU v Maďarsku, v jiných zemích ji ale platí
Politika bruselské Evropské komise je někdy nepochopitelná a svým způsobem může být i nebezpečná. Pořád máme v živé paměti dramatické scény, kdy se v roce 2015 nelegální uprchlíci nekontrolovatelně valili přes hranice Maďarska do dalších zemí Evropské unie. Kolik bylo mezi nimi těch, kteří skutečně potřebovali pomoc a utíkali před válkou, a těch, kteří mají napojení na islamisty a mohou páchat teroristické útoky, to dodnes nevíme. Víme pouze to, že rozhodnutí maďarské vlády Viktora Orbána postavit na vnější hranici EU (jedná se o hranici se Srbskem) plot chaos zastavilo. Zcela paradoxně ale za to teď Evropská komise Maďarsko „trestá“. Ovšem do jiných států peníze na stejné účely posílá.
Maďarský premiér Viktor Orbán před časem poslal dopis adresovaný předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi a jako gesto evropské solidarity požadoval polovinu z 800 miliónů eur, jež stály ploty na maďarských hranicích. Odpověď přišla začátkem září a dokazuje, že Komise žije mimo realitu. „Podporujeme správní opatření na vnějších hranicích… Ale ploty, ty my nefinancujeme,“ oznámil začátkem září mluvčí Komise Alexander Winterstein. Důvod? Maďarsko odmítá přijímat uprchlíky. „Solidarita je dvousměrná ulice a všechny členské státy by se na ní měly podílet. Není to žádné menu à la carte, kde si můžete vybrat jen jedno jídlo,“ řekl Winterstein.
Možnosti, jak komentovat tato slova, jsou pouze dvě: Buď mluvčí Evropské komise vůbec neví, o čem hovoří, nebo přímo lže.
Plot v délce 176 kilometrů na maďarsko-srbské hranici naopak pomohl vyřešit v této části Evropy nelegální migraci. Navíc v evropských smlouvách je jasně napsáno, že členské země mají chránit vnější hranice EU. To, že to předtím často nedělaly, je chyba, na kterou Evropa pořád doplácí. Nemluvě o tom, že „maďarský plot“ pomohl především takovým zemím, jako je Rakousko a Německo. Druhá jmenovaná země teď po Maďarech chce, aby byli „solidární“.
Jenže Evropská komise skutečně v tomto případě lže. Na ploty na evropských hranicích dlouhodobě přispívá, financuje je ze společných peněz.
Kdysi se i s pomocí evropských peněz stavěly ploty na hranicích tří pobaltských zemí s Ruskem, na slovensko-ukrajinských hranicích a na pevninské hranici mezi Řeckem a Tureckem. V dnešním přepočtu kolem 300 miliónů eur bylo zaplaceno v letech 1995 až 2005 na stavbu plotů na španělsko-marocké hranici kolem španělské enklávy Ceuta, která už leží na africkém kontinentu. Až 75 procent z nákladů na tento plot šlo z evropských peněz. Důvod? Zabránění pronikání nelegálních migrantů i omezení pašování zboží. Totéž platí pro španělskou enklávu Melilla, kolem níž je také na hranici s Marokem vysoký plot.
Ploty (někdy ne po celé délce hranice, ale jen na jejích částech) dnes navíc kvůli migraci stojí i uvnitř samotné Evropské unie. Existují mezi Rakouskem a Slovinskem, Slovinskem a Chorvatskem, nemluvě o plotech na dalších vnějších hranicích Makedonie s Řeckem (tam hlídají i čeští policisté) či mezi Bulharskem a Tureckem.
Pokud chce tedy Evropská komise postupovat spravedlivě a solidárně, měla na plot v Maďarsku přispět. Ne Budapešť, ale Brusel tak nabourává vzývanou evropskou jednotu.
Jenže Maďarsko musí být potrestáno, protože premiér Viktor Orbán prostě Komisi „neposlouchá“. Opakovaně a tvrdě ji za mnohé věci kritizuje a jeho vláda odmítá přijímat další uprchlíky podle určených přerozdělovacích kvót. To ostatně dělá i Česko.
Zlobiví Maďaři proto nebudou mít stejné podmínky jako ostatní státy EU. A to je obrovská chyba, která se v budoucnosti nemusí Bruselu vyplatit. Navíc doufat, že to pomůže změnit vládu v samotném Maďarsku, je naprostý nesmysl. Opak je pravdou. Parlamentní volby budou na jaře příštího roku a Orbánova strana FiDeSz míří k dalšímu velkému vítězství. Všechny poslední průzkumy ze srpna jí prorokují zisk až 50 procent hlasů.
Celý problém kolem maďarského plotu má ale i jiný rozměr, jenž se dotýká přímo českých daňových poplatníků, kteří přispívají přes naši vládu do společného rozpočtu EU. Podle londýnského think tanku Overseas Development Institute vynaložila Evropská unie na řešení migrace a problémech na hranicích od roku 2014 celkem 17 miliard eur.
Otázka do Bruselu: Kde ty peníze přesně jsou a jak se to projevilo? V Maďarsku stavba plotu chaos zastavila, jinde se to pořád nepodařilo.
