Kauza hidžáb ve škole: Zdravý rozum zvítězil!
Jako už mnohokrát i nyní musím vzdát hold české justici, která v mnoha případech zachraňuje úplně nesmyslné causy. Médii dosucha vyždímaná causa hidžábu muslimské studentky na pražské střední škole skončila dobře. Dobře pro nás — ne pro muslimy.
Somálská studentka Ayan Jamaal Ahmednuurová, muslimka, nastoupila ke studiu, ale už první den střední zdravotnickou školu v pražské Ruské ulici zase opustila, protože jí tam zakazovali — stejně jako ostatním žákům a žákyním — mít pokrývku hlavy, konkrétně pak hidžáb. Onu vystrašenou Somálku, co se bojí i ukázat obličej na kameru, jsem několikrát — zezadu — viděl v televizi a její vystupování a více než nejistý projev mne utvrdily v tom, že celý skandál není z její hlavy, ale že jí to nakukal nějaký proislámský subjekt a chudák holka je pokusným balónkem islamistů, jak daleko v Česku mohou zajít. Nevím, kdo jí to nakukal — ale dívka zažalovala školu kvůli diskriminaci, chtěla odškodné a její postoj podpořila i česká ombudsmanka Anna Šabatová.
Nejdříve Obvodní soud pro Prahu 10 v lednu dívčinu žalobu zamítl, ovšem z formálních důvodů — že nebyla oficiálně studentkou. K tomu, zda smí, či nesmí nosit na hlavě hidžáb, když podle školního řádu nesmějí studenti nosit nic na hlavě, se prvoinstanční soud nevyjádřil. Možná bych řekl, že trochu alibisticky.
Celkový dojem ale včera do koncovky dotáhl předseda senátu Jan Klášterka, soudce městského soudu, jenž v odvolacím řízení věc projednával: „Podle našeho názoru žalobkyně na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení na půdě školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, právo nemá. Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace.“
Panu předsedovi ze srdce děkuji a jsem rád, že v naší justici jsou lidé, kteří se nebojí nazvat věci pravým jménem a se všemi riziky vytvořit potřebný, ale možnými nepříjemnostmi páchnoucí rozsudek (jenž dosud v našem právu chyběl) a nastolit tak v nové oblasti normu. Tím rozsudkem pan soudce totiž říká, že v České republice mají pravidla institucí typu škola vyšší prioritu než potřeba nějaké muslimky okázale se oblečením přihlašovat ke svému náboženství — a to navíc způsobem, který je všem ostatním žákům zakázán.
Studenti v Ruské totiž nesmějí ve škole mít na hlavě nejen hidžáb, ale ani kšiltovku nebo kapuci. Takže pravidlo platí pro všechny a to, že je dáma muslimka, z ní nedělá princeznu, kvůli níž se musí dělat výjimky a servírovat jí extrabuřty. Soud dal jasně najevo, že na našem území mají přednost naše pravidla před islámem. Což bychom měli muslimům opakovat několikrát denně a celoevropsky.
