Uprchlíci vs. chytré technologie. Za migrační vlnu může smartfoun!
Za uprchlíky v Evropě jsou zodpovědní i například Steve Jobs, Bill Gates, Mark Zuckerberg nebo pan Google. Když se díváme na migrační vlnu s trochu větším odstupem - vrcholila před dvěma lety - je najednou jasnější, že bezprostřední příčinou, spouštěčem, byla informační revoluce způsobená internetem.
Když v patnáctém roce vrcholila migrační vlna přes Balkán, všichni jsme si mysleli, že jde o lidi utíkající před válkou. A nesporně to byla pravda, mnoho běženců z roku 2015 pocházelo z Iráku a Sýrie, kde se zrovna válčilo. Zapomněli jsme si pod vlivem toho jednoduchého rovnítka válka rovná se uprchlíci položit otázku, proč k nám už dvacet let podobně masově neproudí Afgánci či občané Eritreje, kde je válka, potažmo otrocký režim již řadu let. V Afganistanu je vlastně válka už od mého dětství, kdy tam intervenovali Sověti. Přesto tsunami uprchlíků nepřišlo, a Afgánci se začali masověji vyskytovat mezi uprchlíky právě v tom roce 2015, kdy se do Evropy z Asie a Afriky rozhodli odejít skoro všichni, kteří o Evropě někdy slyšeli.
Bída je nemocí rozvojového světa, od druhé světové války je každému obyvateli třetího světa rok od roku jasnější, že bída u něj doma a blahobyt v USA či Německu jsou opravdu nesrovnatelné. Přestože tato situace trvá už dlouhá desetiletí, migrační vlna dřívějších let byla ve srovnání se stavem po roce 2015 v podstatě jen vlnkou, hrátkami lidského příboje. Proč nevyrazili migranti už dřív?
Podobné vysoušení krajiny na Blízkém Východě, v Maghrebu a v Sahelu postupuje už léta, a léta vyhání lidi z dříve úrodných oblastí, nyní sežehnutých suchem a slunečním žárem. Přesto opravdu masový příliv uprchlíků z této oblasti světa začal až nyní, ne před deseti patnácti lety, kdy se z jezera Čad vypařila poslední voda. Tak proč sakra jdou až teď? Válka v Darfúru taky trvá léta, a hromadně se před ní prchá až nyní.
Odpověď je jednoduchá: Někdy po roce 2010 začal být Internet přístupný i těm nejchudším obyvatelům nejzapadlejších koutů nejchudších zemí. Sám Internet s potřebou vlastnit počítač přece jen nebyl v rozvojových zemích tou opravdovou informační bombou, počítač a připojení třeba v Burkina Faso nebylo v roce 2005 úplně běžným vybavením domácnosti.
V momentě, kdy se terminál - interface s kyberprostorem - zmenšil do té míry, že se vejde do náprsní kapsy košile, pokrytí mobilním signálem v Africe i Asii výrazně předhonilo silniční síť a připojení se stalo cenově dostupným i pro opravdové chudáky v Nigeru, nastal zlom, který změní naší planetu navždy. Populace rozvojových zemí - masově, on-line a v reálném čase - totiž uviděla na vlastní oči, jak se v té Evropě ve srovnání s nimi máme dobře.
Mobilní telefon umožnil obyvatelům rozvojových zemí závidět nám v reálném čase. A ta závist - jedna z nejmocnějších sil lidské mysli - vyvolala memetickou infekci „pojďme za lepším“. A oni jdou. V pohybu je v Africe a Asii nejméně deset milionů lidí směřujících k nám, a bude jich přibývat. A bezprostřední zodpovědnost za to nese největší vynález současného lidstva - totiž Internet.
