Vylepšeme český stát! Chceme svobodný přístup k veškeré judikatuře
Komentátoři (nejen v Reflexu) mají někdy trudný život. Zhusta jim bývá vyčítáno, že ve veřejném prostoru jen kritizují (když jste tak chytří, běžte si to dělat sami) nebo chválí – (to jsou pak obviněni z patolízalství, či dokonce, že článek byl někým „koupen“), ale že prý nic nového kloudného nenavrhují. Pokusím se následujícím textem tento dojem krapet opravit.
A abych se držel svého juristického kopyta, bude tvůrčí návrh z oblasti práva.
České právo se roky potýká s relativně opomíjeným problémem, že naši občané (ale i právnické osoby – například obchodní firmy, ale i obce, svazky obcí či kraje) nemají volný a rovný přístup k veškeré soudní judikatuře. Tak jak je tomu v jiných, vyspělejších státech (nejen) Evropské unie. Navíc v řadě zemí je citovaný svobodný přístup dokonce naprosto bezplatný. I neprávníkovi je patrně jasné, že znalost soudních rozhodnutí (respektive judikatury – tedy těch významnějších soudních rozhodnutí) je nebývale podstatná. A to i přes skutečnost, že u nás nemáme anglosaský „judikátně precedentní“ systém, ale evropský, kontinentální — neprecedenční. I u nás z povahy věci samé platí, kdo nezná náležitě judikaturu, nezná (a ani znát de facto nemůže) ani právo jako takové.
Všeobecná přístupnost soudních rozhodnutí je nevyhnutelná především při argumentaci a interpretaci práva, a to mimo jiné z hlediska základního principu „rovnosti zbraní“ stran před soudem. Praktický dopad — dělo se a nadále i děje, že český soud argumentuje ve svém odůvodnění nepublikovanými rozhodnutími, jež druhá strana neměla možnost a šanci získat a případně tak předvídat rozhodnutí soudu.
Citovaná skutečnost notně odporuje principu předvídatelnosti práva!
A taktéž i zákazu překvapivých soudních rozhodnutí. Pro pět ran do Sbírky zákonů, je nám snad jasné, že neočekávatelné soudní verdikty nemají v 21. století v moderním právním státě své místo. Tohle kdysi negativně komentoval v jednom ze svých nálezů i Ústavní soud ČR. Nepodrývá nepřístupnost veškeré judikatury mj. důvěru občanů Česka v náš právní stát (jak říkají angličtí právníci „Rule of law“)?
Přednáším konstruktivní návrh, který by po volbách mohla některá ze stran či hnutí realizovat: ČR by se měla přiblížit vyspělejším demokratickým právním státům (ale i třeba sousednímu Slovensku či Bulharsku), kde jsou státem publikovány zdarma skoro všechny rozsudky, včetně všech rozsudků nižších i nejnižších soudů!
Ne jako u nás, kde jsou zveřejňovány většinou pouze a jen v nákladně placených právních systémech. A kde navíc stejně není vše. Mám za to, že tohle je jeden z klíčových úkolů, který na úseku spravedlnosti před politiky aktuálně stojí! Samozřejmě nejde o úkol jediný.
