Dukův dopis pro Okamuru: Jsou křesťané opravdu fašisté?
Už dva dny hýbe Českem skandál kolem dopisu, který zaslal kardinál Duka poslanci Okamurovi. Propojení katolické církve se Stranou přímé demokracie překvapilo mnoho lidí. nyní se však alespoň na Okamurově Facebooku ukazuje, že nemálo z jeho voličů - voličů otevřeně xenofobní strany - se kromě xenofobie hlásí také ke křesťanství. No potěš Pánbůh!
Dění kolem dopisu kardinála Dominika Duky vyvolal vcelku předvidatelné reakce. Ale nejdříve k dopisu samotnému: Duka opakovaně vystupuje jako církevní hodnostář, který má co říct k politice a aktuálnímu dění, a také to občas přes media - i ta nekřesťanská - dělá. Proto jeho dopis politikům, kteří uspěli ve volbách, vcelku nikoho nepřekvapil. Pan kardinál prostě pokračuje ve svých mediálních výstupech, a my nevěřící plně chápeme, proč se tak mocná a bohatá instituce jako církev míchá do politiky. Mluvit do věcí veřejných je totiž úplně samozřejmá potřeba, před kterou nechrání ani kněžský kolárek.
Takže Duka poslal Okamurovi jednořádkový dopis, ve kterém stála věta: „Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v České republice i řada jiných témat.“ Tedy věta, která se dá říct prakticky komukoliv. Já sám nacházím řadu společných témat s Adolfem Hitlerem - například se také občas, stejně jako on (ale tajně, aby nikdo neviděl, jak mi to nejde), pokouším o výtvarný projev. Podobně s Leonidem Iljičem Brežněvem mne spojuje záliba v tabáku. Ten taky, stejně jako já, nevyndal cigaretu z úst. Duka prostě napsal Okamurovi zdvořilostní frázi bez nějakého hlubšího významu.
Okamura tuto dle mého soudu čistě společenskou aktivitu pana kardinála okamžitě využil jako politický propagandistický nástroj - dal si dopis na Facebook a zveřejnil i svoji odpověď: „Vážený pane kardinále, velmi si cením Vaší gratulace, ale ještě víc toho, že už dlouhodobě máme podobnou starost o budoucnost naší země, evropské civilizace a hodnot, které sebou nese, jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva a také naše křesťanské kořeny, včetně podpory tradiční rodiny. Děkujeme za vaše otevřené postoje a v nás máte ve výše uvedených tématech svůj další, stále silnější hlas a pevnou oporu.“
Nechci dělat hloupé vtípky na téma křesťanských kořenů polovičního Japonce. Tak jen podotknu, že nevinnou Dukovu větu si vyložil jako podporu své strany, jako důkaz, že jeho hloupé a xenofobní návrhy podporují křesťané. Takže manipulace, která by u Okamury také neměla překvapit. To, co překvapí, je však skutečnost, že řada křesťanů opravdu Okamuru podporuje. Nejen zdvořilostně jako kardinál Duka, ale upřímně. Cituji několik výkřiků z diskuse pod Okamurovým postem o dopisu pana kardinála. A myslím, že je zcela adekvátní ty výkřiky označit za klerofašistické:
Renda Renata: Mám obrovskou radost a cítím hrdost, že jsem zvolila cestu společně s SPD, neboť jsem křesťanka,jako dítě křtěná a v dospělosti biřmována právě Dominikem Dukou. Cítím, že se zlomilo pravidlo křesťanů, že jediná volba je KDU. Mnozí z nás pochopili, že strana KDU ČSL křesťany používá jen jako vstupenku ke korytům. Děkuju.
Tomáš Čech: SPD jediná strana v ČR, která hájí zájmy nás křesťanů.
Karel Oplt: Pane Okamura moc si cením Vašeho křesťanského postoje i Vaší účasti na Svatováclavských slavnostech a také toho, že podporuje té myšlenku , že rodina je základ státu . Náš pan farář říkal že pán Ježíš měl také tatínka a maminku a kardinál Duka to popsal v Boleslavi ,že řekl aby muž byl mužem a žena ženou. Vaše obavy i obavy pana kardinála jsou totožné a sice jde o zachování křesťanských tradic v naší zemi i když politika neziskovek a bohužel i papeže jde proti tomu !
Miroslava Eberlová: To je hezké. Je to jeden z mála opravdu křesťanských duchovních.
Citovat bych mohl do aleluja, ale není třeba - podívejte se do diskuse pod Okamurův post sami. Příspěvky ukazují, že celá řada našich spoluobčanů - křesťanů nejsou křesťané, ale klerofašisté. Že místo všeobjímající Ježíšovy lásky kážou nacionální nenávist. A že jestli je jim něco opravdu cizí, tak je to křesťanské milosrdenství. Zato Okamurova nenávist našim křesťanům zjevně imponuje. Prostě - potěš Pánbůh!
