Proč jsou severorejská vojenská letadla nebezpečná, když jsou to už muzeální kusy?
Severokorejské jaderné zbraně vzbuzují stále větší obavy. Možnost zasypat střelami metropoli Soul je také potřeba brát vážně. Pokud jde ale o letectvo, je na tom armáda Kim Čong-una spíše velmi zle. Nebezpečné ale může být.
Vojenská letadla KLDR nepatří zrovna k výkvětu moderní techniky. Mnohé jejich stroje už se ve světě vystavují v muzeích jako ukázka zbraní z počátku studené války. Přes svou primitivnost však mohou i obstarožní letadla představovat v případě války riziko. Proč to tak je? Odpověď se snaží dát článek zveřejněný na serveru The National Interest.
Problém je v charakteru armády KLDR, která je fanaticky oddána svému vůdci a jeho režimu. National Interest severokorejský stát charakterizuje jako spíše konfuciánskou monarchii se stalinskými rysy než jako něco připomínající sovětský komunismus. Přežití režimu je pro tuto vrstvu lidí i jejich přežití a tak je Korejská lidová armáda věrná svému nejvyššímu vůdci. Pravděpodobně by se postavila na fanatickou obranu, kdyby došlo k válce s Jižní Koreou a jejími spojenci. V takovém případě ale i muzeální letecká výzbroj může být v rukou fanatiků, kteří si budou myslet, že nemají co ztratit, nebezpečnou zbraní.
K těm nejzastaralejším letadlům v KLDR patří Šenjang J-5, což je čínská kopie ruského letadla MiG-17 z 50. let. Severní Korea má asi 106 těchto zastaralých strojů. bojovníků. Dalším starožitným stíhačem je Šenjang J-6, což je čínská verze letadla MiG-19. Tohoto již nadzvukového stroje mají Severokorejci zhruba 97.
Jak J-5, tak J-6 jsou beznadějně zastaralé a pokud by se dostaly do normálního boje, byly by pro americké a jihokorejské stíhače spíše snadným cvičným cílem. Stejně tak by na ně mohly mířit raketové střely typu "země-vzduch". V tom je právě kámen úrazu, protože zbraně jako AIM-120 AMRAAM jsou drahé a jejich zásoby jsou relativně omezené.
Pokud by například vypukla válka a severokorejský J-5 by vstoupil do jihokorejského vzdušného prostoru a zkusil zaútočit na pozemní cíl, spojenecká síla by jho mohla zastavit. Jenže jedna raketa Patriot PAC-3 stojí více než 3 miliony dolarů. Navíc jsou střely zpravidla spárované. Takže zatímco Severní Korea by ztratila starodávný J-5, Spojené státy by vynaložily 6 milionů dolarů a vyčerpaly část svého inventáře raket, které by bylo možno lépe využít k obraně před důležitější hrozbou, jako je například balistická raketa. Dokonce i raketa vzduch-vzduch nasazená pomocí AMRAAMu by stála přes milión dolarů - zvláště pokud by to byl pozdější model AIM-120D.
V případě války by se Spojené státy a Jižní Korea nemohly snadno vyhnout tomu, aby nemířily na takový letecký cíl. Nikdo nemůže předem vědět, jestli takové útočné letadlo nenese nějakou chemickou nebo biologickou zbraň. V takovém případě je ale i sama střelba na takové letadlo problematická.
Pokud by severokorejské síly byly stejně fanatické, jako byli japonští vojáci během druhé světové války, šlo by tady navázat i na jiné tradice. Jak už bylo řečeno, KLDR se nepodobá nějakému východoevropskému komunistickému státu, ale spíše nějaké asijské monarchii. Jak Japonci předvedli za druhé světové války, neexistuje lepší systém navádění zbraní, než je pilot kamikadze. Letadla J-5 a J-6 jsou v podstatě zbytečná v boji s leteckou konkurencí, ale jako bomby určené pro jednosměrnou sebevražednou misi by byla výhodná. Kdyby severokorejský režim usoudil, že mu jde o přežití, co by mu bránilo obětovat pro něj bezcenný lidský život a zastaralé letadlo?
Kim Čong-una a jeho panství by nakonec zřejmě čekala úplná porážka, ale je pravděpodobné, že v takovém případě by vůdce neváhal za sebou do pekla stáhnout co nejvíc dalších lidí.
