#MeToo ponižuje ženy. Aktivistky by si měly místo zbytečných kampaní najít chlapce
Ženy tak dlouho bojovaly za svou rovnoprávnost, až jí dosáhly. A v momentě, kdy dosáhly uznání, že jsou stejně samostatné, silné a soběstačné jako muži, okamžitě začínají volat po nějaké ouřední celospolečenské ochraně, jako by se samy s tou samostatností cítily nesvé a v nebezpečí.
Abych zabránil hloupým diskusím dole pod článkem — píšu o sexuálním obtěžování, harašení, v žádném případě o sexuálním násilí či znásilnění. Pokud někdo zneužije fyzické převahy či zbraně k tomu, aby dosáhl sexu, je to trestuhodné a zavrženíhodné.
Jen o trochu méně zavrženíhodné však je, jak se nyní za skutečný problém vydává sexuální harašení. To jest chování, jež se dá jemněji nazvat koketerie, svůdné chování, případě dávání nemravných návrhů, a které je starší než lidstvo samo. A jež se nyní, po emancipaci žen, stalo záležitostí týkající se nejen žen, ale obou pohlaví. My se však nyní tváříme, že je harašení cosi nepřijatelného, a ničíme lidi s dvacetiletým zpožděním osočené za poplácání ženského zadku či verbální nemravný návrh.
Abych se přiznal — #MeToo. I já byl dvakrát za život, v mládí, vystaven ne úplně příjemnému nátlaku k sexu. Vždy šlo o ženy výrazně starší než já a vždy šlo o ženy nejméně dvakrát tak těžké jako já. Té rozumnější jsem se omluvil, že fakt není můj typ, před tou méně rozumnou jsem skoro rok prchal, než ji to přestalo bavit. Obě měly postavení, že mi mohly — kdyby chtěly — hodně znepříjemnit život. Přesto jsem je nikde neskandalizoval, nepovažuji se za oběť, a to ani přes to, že jsem byl v handicapované pozici muže. Nemohl jsem udělat to, co reálně dle etiky i etikety smí každá žena.
Na rozdíl od muže má totiž žena v situaci, kdy se cítí fyzicky či verbálně nemravně obtěžovaná, možnost začít ječet, případně dát onomu loudícímu smilníkovi pár facek. A to i v té nejlepší společnosti a bez nejmenšího rizika, že bude za násilnici nebo že se společensky znemožní.
Pokud žena na party zfackuje cizího muže za lascívní poznámky, bude veřejné mínění na její straně a sexuální loudil vykázán a zavržen. Pokud by dal pár facek ženě muž, kterého ta žena obtěžuje, tak i kdyby na něj vystrkovala pipinu, veřejné mínění se vždy postaví za tu nestoudnou dámu. Muži totiž nesmějí ženy tlouct ani za sexuální obtěžování.
Dnešní ženy — samostatné a emancipované, jež nepotřebují ochranu — tak žijí v privilegovaném režimu a mohou obšourníka kdykoliv, i ve společnosti, legálně a legitimně proplesknout. V tom momentě tedy přestává jakákoliv potřeba, aby je někdo chránil — jsou, jak vždycky chtěly, emancipované, a dokonce se smějí bránit účinněji než chlap. Přesto však feministky a aktivistky rozjíždějí kampaň #MeToo, jako by samy potřebovaly, aby je chránil chlap. Takže bych poradil nejhlasitějším #MeToo aktivistkám: Nezkusíte si místo zcela zbytečných kampaní proti vybájeným problémům raději najít chlapce?
