Klaus a Mečiar 25 let po rozdělení Československa: Námi nastavený model je modelem pro EU
Po 19 letech přijel v pondělí do Prahy někdejší několikanásobný slovenský premiér Vladimír Mečiar. Ten je společně s českým exprezidentem Václavem Klausem považován za strůjce rozdělení Československa před 25 lety. Oba protagonisté ale na diskusi v pražském Národním muzeu tvrdili, že do této role se dostali kvůli neúspěchům předchozích vlád, které nedokázaly situaci vyřešit.
„Většina dělení států v Evropě byla neorganizovaná, nekooperativní a měla špatné následky. Naše rozdělení bylo mimořádně soft ve všech směrech,“ řekl ve svém úvodním vystoupení Václav Klaus. Poukázal přitom na krvavý rozpad Jugoslávie a násilnosti a spory, které provázely konec Sovětského svazu.
Klaus také přiznal, že na rychlý vývoj po revoluci v listopadu 1989 nebyly naše politické reprezentace připraveny. Češi podle něj rozpad Československa nepřipravovali, ale Slováci ano. „Bez Vladimíra Mečiara by ovšem proces rozdělení nedopadl tak dobře, jak dopadl,“ dodal bývalý prezident.
Podle Klause i Mečiara byly rozhodujícím spouštěčem skutečného konce Československa volby v červnu 1992. Ty v českých zemích vyhrála jasně ODS a na Slovensku Mečiarovo hnutí HZDS. Rozpad země tak v podstatě „museli“ vyřešit protagonisté pondělní diskuse.
Vladimír Mečiar k tomu řekl, že „společná federace dobře nesloužila“ a u většiny Slováků byla velká touha po národním sebeurčení, kterou nebylo možné oslyšet. Přestože je Mečiar v Česku považovaný za vysoce kontroverzního politika a nikdy zde nebyl oblíben, vysloužil si v pondělí i potlesk, protože několikrát děkoval Čechům za jejich pomoc jak v době první republiky, tak při rozdělení federace. „Slovensko-český model, který jsme kdysi nastavili, je modelem budoucí Evropy. My jsme už před 25 lety zavedli mezi našimi zeměmi volný pohyb lidí, zboží a kapitálu,“ řekl slovenský expremiér publiku. Zdůraznil také, že „Klaus je nejvýznamnější český politik“.
Klaus ještě řekl, že na problém rozdělení Československa bylo nutné se dívat „dalekohledem, ne mikroskopem, že to bylo makrodělení, ne mikrodělení“. A že vždy se hledala „přijatelná intelektuální východiska pro obě strany“.
Mečiar pak v diskusi připomněl, že velmi pozoruhodné bylo, že „všechno, na čem se slovenská a česká reprezentace před 25 lety domluvila, nikdy nebylo vzato zpět“.
Překvapením pro zcela zaplněný sál někdejší místnosti Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde se dnes nachází Národní muzeum, pak bylo, že o Mečiarovi, kterému je 75 let, sice kolují v Česku nejrůznější fámy, ale on působil poměrně uvolněně a zjevně byl v dobré formě. I svůj zajímavý úvodní projev pronesl z hlavy, bez připravených písemných podkladů.
