Proč je dobře, že bitcoin žere tolik elektřiny
Už jste to asi četli. Bitcoin spotřebuje tolik energie jako celá Nigérie, každý den tolik jako Haiti za rok, jediná bitcoinová transakce jako evropská domácnost za dva týdny a v únoru 2020 prý celá síť spotřebuje tolik elektřiny jako celý svět.
Navíc prý bitcoinové transakce spotřebují celkem padesátkrát tolik energie co transakce kartou Visa, přitom Visa jich zpracuje pětsetkrát víc. A ještě k tomu si těžaři bitcoinu oblíbili některé chudší země, jako je například Venezuela, umísťují tam své „těžařské farmy“, a tím prý způsobují výpadky elektřiny.
Tak jedno po druhém.
Za prvé Venezuela. Bitcoinové farmy, tedy velká výpočetní kapacita schopná těžit bitcoiny, do Venezuely míří proto, že je tam elektřina levnější, a levnější je tam proto, že stát tam elektřinu dotuje. Venezuela netrpí jenom nedostatkem elektřiny, ale nedostatkem všeho. Že vypadává elektřina, je výsledkem socialistické činnosti vlády — lidé stojí ve frontách na zboží, které stejně není, místo toho, aby vyráběli elektřinu. Proč? Protože socialismus!
Srovnávání spotřeby energie u bitcoinové transakce a transakce běžnými platebními kartami je postavené na hlavu. Psal o tom v minulém čísle Reflexu Dominik Stroukal a dobře je to popsáno i TADY. Srovnává se totiž nesrovnatelné.
V kostce: Při placení kartou se počítá elektřina samotné transakce (pípnutí terminálu, výdej v bankomatu, zpracování informace). Nepočítají se náklady na celý chod peněžního systému, nepočítá se spotřeba všech bank a tak dále. Naopak při tomhle srovnávání si autoři neuvědomují, že bitcoinová síť je plnohodnotným peněžním systémem sama o sobě, a započítávají veškerou spotřebu, včetně těžby bitcoinů.
Prázdné bankomaty, astronomické poplatky. Čtěte, jak kupovat bitcoin v době kryptománie
Ale jasně, na skutečné pochopení podstaty kryptoměn jsou potřeba základy mnoha oborů, včetně programování, takže budeme psát o elektřině. Vždyť elektroměr má doma každý, takže tomu taky každý rozumí. Ve skutečnosti prezentovaná čísla neodrážejí realitu.
Přesto! Bitcoin skutečně žere hodně. Ale! Má k tomu dobré důvody.
Bitcoin se nikdy neměl stát měnou, penězi, které známe dnes — žádným novým dolarem, korunou, eurem. Bitcoin je svým způsobem komoditní měna. Něco jako zlaté mince. Náklady na těžbu zlata se vždycky budou blížit hodnotě, již vytěžené množství má. To jsou základy ekonomie.
Intenzita těžby odpovídá ceně zlata — když se nevyplatí těžit, netěží se anebo se vyplatí investovat do jiné metody těžby. Hodnota všech věcí na světě (hmatatelných i nehmatatelných) se vždycky odvíjí od toho, jaký užitek přinášejí (uspokojení, radost, peníze atd.), a od toho, za co nám jejich pořízení stojí, co jsme ochotni obětovat (peníze, čas, úsilí atd.). Tak funguje každý člověk a každé podnikání.
Od tohoto pravidla se odchylujeme jen v případě státu, který zakazuje, zdaňuje nebo dotuje, a tím naše jednání mění, zabraňuje mu blížit se optimu. V případě peněz to dělají centrální banky či jiné centrální autority s monopolním postavením emise peněz. Dnes většinou znehodnocují peníze jen mírně, takže hledat nové, lepší peníze se většině lidí nevyplatí.
Nechci teď polemizovat o tom, zda z toho vyplývá, že je současný měnový systém reálně nejlepší, či ne. Ale mnohokrát se stalo, že papírky takto vydané ztratily svou hodnotu — Německo, Jugoslávie, předtím Rakousko-Uhersko několikrát, nedávno Zimbabwe, dnes Venezuela a tak dále a tak dále. Centrální autorita prostě využila toho, že její náklady na tisk peněz se hodnotě bankovek nepřibližují (vždycky může přidat další nulu) — lidé se pak ovšem brání, takových peněz se zbavují výměnou za něco, co takovým způsobem znehodnotit nejde.
Teď je takovou věcí i bitcoin. Peněžní roli nyní plní spíš jako uchovatel hodnoty než jako vhodný prostředek směny (alespoň ne při běžných drobných platbách). Bitcoinů nikdo víc nenatiskne, jen vytěží, ale za odpovídající náklady, jako se těží zlato, ropa nebo vyrábí třeba nábytek. U těžby bitcoinů se nenadřete s krumpáčem, nezadýcháte se, nespotřebujete dřevo, elektřina je téměř to jediné, co přináší náklady.
V čem spočívá přínos a využití kryptoměn? Čtěte ve speciálu E15 >>>
Ale i tady je vidět velký pokrok. Vznikají „počítače“, jež dokážou těžit efektivněji, a spotřebu elektřiny tak redukují. Navíc kryptoměny jsou živá věc — vyvíjejí se, konkurují si, hledají nejlepší cestu. Na snížení spotřeby se pracuje neustále. Všechny ty šílené odhady o tom, že za tři roky bitcoin spotřebuje všechnu energii světa, jsou absurdní.
Zdá se, že bitcoin nebudou peníze pro běžný nákup v sámošce. Možná budou „rezervní“ kryptoměnou pro digitální měnu, která platby zvládne efektivněji. Uvidí se. Vždyť od teoretického představení kryptoměn neuběhlo ani deset let. Navzdory tomu je pokrok obrovský a nikdo netuší, co bude za dalších deset let. Rozhodně to však nebude 100% spotřeba světové elektřiny.
Jasně že to člověku pořád připadá divné — peníze, na něž nelze sáhnout, jsou „kdesi v počítači“, a navíc spotřebují tolik elektřiny, bez bitcoinu by se tedy ušetřilo. Takhle nějak ovšem probíhala kritika Západu v podání východního bloku — mrhají elektřinou na reklamy. Přitom západní model byl samozřejmě daleko efektivnější, podstata odlišnosti ekonomických systémů nebyla prostě tak snadno vidět.
V každém případě bitcoin je unikátní tím, že je to nezkopírovatelná informace v digitální formě, jež je navíc vzácná. To je sám o sobě přelom. Bitcoin také není státní měnou s vynuceným oběhem — korunu prostě musíte přijímat a basta —, bitcoin si můžete, ale nemusíte koupit. To, kam se posunul za kratičkou dobu své existence, samo o sobě ukazuje, že alespoň nějakým způsobem už obstál, aniž by potřeboval monopolní postavení dané zákonem, jaké mají euro, dolar, libra či koruna.
