Prezidentská kampaň podle cinknutých hradních not aneb Jak se Ovčáček vetřel do volebního souboje a dělá z něj absurdní frašku
Čas, který zbývá do vypuknutí první kola prezidentských voleb, už lze počítat na dny. Je logické, že úměrně tomu atmosféra houstne a začíná přibývat vzájemných šťouchanců, kterými se jednotliví kandidáti vzájemně častují a snaží se odlišit od ostatních.
Přesto je stávající kampaň poněkud podivná až netradiční. Hlavní favorit volby a stávající prezident Miloš Zeman se ji po vzoru chytré horákyně účastní i neúčastní a místo něho vystrkuje do popředí svůj obličej (a fakticky tvoří významnou část kampaně) hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Stáváme se tu tak svědky absurdní frašky, kdy zbylé kandidáty a média mistruje, nálepkuje i provokuje obyčejný hradní úředník.
Ovčáček si své exkluzivní role užívá naplno a pro svého pána dělá první poslední. Provokuje, zesměšňuje, kritizuje či dehonestuje všechno a všechny, kdo nesouzní s Hradem. Moc dobře ví, co dělá, dělá to záměrně a podle všeho se tím velice dobře baví. Zároveň se svými přípisy či názory na Twitteru snaží vnutit mediálnímu prostoru své názory a témata, a naopak ho odvádět od záležitostí, které pro změnu Hradu a prezidentovi příjemné nejsou. Dlužno dodat, že se mu to docela často daří.
Co vše smí český prezident? O pravomocích hlavy státu přehledně čtěte ZDE >>>
Problém však je v tom, že se Ovčáček skrze své mnohdy přidrzlé (i svému postavení neadekvátní) názory snaží dostat na roveň dalších prezidentských kandidátů a některá média na jeho hru přistoupila a berou jako fakt, že jeho ústy skutečně mluví Zeman. Přistoupila tak na jeho vychytralou hru, při které z Hradu zazní vše, co zaznít má, ale Zeman si pak může všude mýt ruce a prohlašovat, že se kampaně bytostně neúčastní.
Ovčáčkova agilnost má samozřejmě velice přízemní i pragmatický základ. Zemanův mluvčí totiž velice dobře chápe, že s případným volebním pádem Zemana skončí i on. Co pak bude dělat? Vždyť o jeho služby pak může mít zájem maximálně jedna malá televize kdesi z pražského Braníka, v níž každý týden prezident smečuje své názory na předem připravené nahrávky.
Všichni vědí, že Miloš Zeman kdysi slíbil, že kampaň nepovede. Ale všichni zároveň vědí, že i přes svůj osobní slib činí opak. Chodí do diskusí, kde mu nikdo neoponuje, na útraty krajů objížděl města a kázal na náměstí a republiku před časem pokryly jeho billboardy. Jeho šance na znovuzvolení jsou vysoké, má stovky tisíc či miliony příznivců. Ale své příznivce mají i ostatní kandidáti. Ti ale dali všanc svoji tvář, dosavadní kariéru a pověst a dělají vše pro to, aby přesvědčili co nejvíce lidí. To Zeman nedělá. Místo toho se vyhýbá diskusi se svými vyzývateli a špinavou práci za něj dělá Ovčáček. A co hůř, prezidentův mluvčí se do volebního klání vetřel a svými zásahy z něj udělal absurdní frašku. Některým voličům to možná nevadí a jsou vlastně spokojeni, ale prezident by z toho radost mít neměl. Nebo je tomu naopak?
