Německo: Jděte už s tím multikulturalismem někam, já chci vepřové!
Evropa se v podivných záchvatech oikofobie (odpor k domácímu okolí, pozn. autora) úlisně sklání před islámskými zvyky a poklonkuje cizím tradicím. A to i v úplných detailech a pitomostech, jako je přítomnost vepřového v jídle. V Hannoveru se zjevně plně orientovali na muslimskou klientelu a z vepřového dělají málem smrtelný hřích.
Fotografie jídelního lístku z německého Hannoveru, které nám zaslal čtenář (díky!), ukazují naprostou zblbělost německých elit a výsledek od války trvajícího výplachu německých mozků. Současná generace Němců včetně osob vyššího věku už totiž nemá vůbec nic společného s druhou světovou válkou, nemůže za holocaust a je zcela zbytečné, aby za něj cítila pocity viny. Přesto je výchova v německých školách tak neblahým dědictvím zatížena, že indoktrinuje mladé lidi ke zcela sebevražedné otevřenosti k čemukoliv cizímu. Logická vazba je jasná: My jsme kdysi ubližovali (nějak) odlišným, tak nyní se musíme k všem odlišným chovat více než pohostinně. V realitě však tato úvaha dělá strašnou paseku a je jen otázkou času, kdy ono bezbřehé vítačství přestane lidi bavit.
Jak známo, je německá kuchyně velmi podobná, především svou nezdravostí, té české. Zatímco v Čechách vítězí vepřo-knedlo-zelo, v Německu již tradičně boduje vepřový wurst, případně pečené vepřové kolínko. Prostě my i Němci tradičně žereme prasata a je to nedílnou součástí naší kultury. Německá vítačská zblbělost je však tak hluboká, že na jídelním lístku v hannoverské restauraci, kde muslimové nejsou rozhodující částí klientely, až na jednu výjimku převažují prasoprosté masité pokrmy.
Všechny jsou, aby se i negramotný muslim štítící se vepřového snadněji orientoval, označeny piktogramem s přeškrtnutým čuníkem. Vepřové jídlo v tradičně vepřovém Hannoveru zůstalo na jídelníčku jedno jediné a je pro jistotu, aby se náhodou nějaký muslim nespletl, zarámováno v černém rámečku. Jako parte.
Hannoverský hostinský je prostě tak hyperkorektní, že zcela dobrovolně nechal z jídelníčku vymizet v Německu populární vepřové, a celé menu pak vypadá, jako by bylo v Bagdádu či v Mekce v nějaké drahé restauraci, kde mají pohostinně pro náhodně přicházejícího Evropana jedno jídlo takové, jaké má rád on u sebe doma.
Ve skutečnosti je tomu přesně naopak: Halal, tedy bezprasé a rituálně zabité maso, není doma v Evropě, ale v Arábii, a německý jídelníček ukazuje, že i u sebe doma jsme ochotni omezovat sami sebe, abychom uspokojili vkus muslimských hostí. Jídelníček s přeškrtnutým prasetem je marginálie, ale vypovídá. Německo se vzdává vlastní identity, aby se jevilo dostatečně hodným a vstřícným k přicházejícím nezvaným hostům. A je jen otázkou času, než tohle svatouškovské pokrytectví přestane Němce bavit a AfD získá parlamentní většinu.
