Očima libertariána: Důvody k optimismu jsou všude kolem nás. Kde je hledat?
Média přinesla zprávu, že ČR je šampiónem inovací. Často takovéto zprávy zapadnou díky standardnímu mediálnímu šumu, ze kterého by jeden měl spíš depresi, neboť netuší, z čeho má mít větší strach. Zda se má víc bát tlup imigrantů toužících všechno rozbít a všechny znásilnit, nebo spíš těch, kteří v rámci obrany před nimi deklarují ochotu pěkně s každým zatočit.
Zda má být vyděšený z toho, že na Hradě zůstane aktuální prezident, nebo zda ten jiný bude ještě strašidelnější. Zda jde větší strach z ruských vládců, či z vládců EU, protože jim na nějakém tom člověku moc nesejde, když realizují své sny o tom, jak by měli všichni žít...
Pozitivních zpráv je docela málo. Přitom optimismus můžeme čerpat všude kolem sebe. Žijeme ve skvělé zemi, kde jsou skvělí lidé. Dělají si legraci ze všeho a ze všech. Přitom pracují. Hodně pracují. Tvoří. Vymýšlí. Když je necháme na pokoji, dokážou úžasné věci.
Regulace a dotace
Ano, ne vždy se daří, zmiňuje to i hodnocení uváděné ve zmiňovaném článku. Vysoké zdanění, malá konkurence v důsledku státem zajištěného monopolu, regulace, dotace… Kam dosáhne politik a úředník, tam se dařit přestává. Proč jsme ve světové špičce v oboru IT? Protože tam stát moc nemůže. Tam, kam stát sáhne, tam jsou jen montovny, výroba s nízkou přidanou hodnotou a služby, které nikdo nepoptává.
Ale lidi jsou nezmaři. Realizují se, kde můžou. Vymýšlejí věci, protože je fajn být užitečný. Rozhodně je to lepší než vyškemrat na úředníkovi dotaci a pak už jen skákat podle toho, jak píská.
Nikomu neškodit
Pojďme se na chvíli zasnít. Pojďme si představit, jak by se dařilo, kdyby lidi neztráceli čas papírováním a hledáním, kde je možné přijít k něčemu „zadarmo“ (rozuměj na úkor jiných). Té energie, té kreativity, těch hodnot, které by vznikly, kdyby nás naši vládci nechali na pokoji. Kdyby nám nevzali tři z každých čtyř cihel, které vyrobíme. Kdyby nechali lidi jednat a jen dohlíželi na to, aby se lidi řídili jen tím základním pravidlem „Neminem laedere“ (Nikomu neškodit). Krásná představa. Bohatí lidé a stát jen jako sluha dohlížející na dodržování jednoduchých pravidel. Během půl generace je možné dostihnout Německo.
Ale někdy se sen může stát skutečností. Stačí k tomu málo. Pamatovat si, že stát většinou jen řeší problémy, které sám způsobil svými zásahy do společenských a ekonomických vztahů. Věřme lidem, nevěřme státu. Stát totiž vždycky byl, je a bude pouze špatným sluhou a zlým pánem.
autor je zkladatatel libertarianskyinstitut.cz
