Žádné opulentní hody pro zahálčivé parazity na účet státu se v Česku nekonají. I proto nemáme uprchlíky
Jedním z horkých témat (nejen) posledních voleb bylo: Vážení voliči, zatočíme s parazity, zatočíme s nepřizpůsobivými spoluobčany. Již žádné štědré sociální dávky pro nepracující povaleče, kteří žijí na úkor zbytku české a moravské společnosti.
Tuto rétorickou politickou kartu hrála většina stran a hnutí, samozřejmě s různou mírou intenzity a vkusu. Lhostejno zda z pravice, či levice.
Avšak zamysleme se, zda nebojujeme s imaginárním bubákem.
In media res: Česká republika má jedny z nejnižších sociálních dávek a nejnižší tzv. podporu v nezaměstnanosti (úředněji řečeno: hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ) v poměru k hrubému domácímu produktu (populární HDP) na hlavu nejen v Evropské unii, ale i na světě.
Ekonomičtí uprchlíci k nám nechtějí
Vím, zní to mnohým čtenářům zmasírovaným neustálou mediální a politickou kampaní o tom, kolik máme v Česku parazitů, kteří si žijí královsky na účet státu, patrně neuvěřitelně, ale skutečně náš stát není žádným rájem pro nezaměstnané a sociálně (ne)potřebné.
Řečeno po lopatě, v ČR se žádné opulentní hody pro zahálčivé „parazity“ rozhodně nekonají, možná i proto není naše republika vyhledávaným cílem ekonomických uprchlíků.
Nejprve si stručně připomeňme, že mírou nezaměstnanosti se rozumí podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat. A zde je naše země skutečným šampiónem.
Minimální nezaměstnanost
Vážení, konstatujme silným hlasem, všem populistům navzdory, že Česká republika má nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech 28 členských států EU (pro rýpaly, Velká Británie je stále ještě z právního hlediska členem EU, takže je to opravdu dvacet osm států). Samozřejmě je legitimní otázkou, zda je to díky vládní ekonomické politice, anebo jí navzdory. Nicméně to nyní neřešíme.
Sociologové a personalisté nám potvrdí, že vysoce rizikovým faktorem je takzvaná dlouhodobá nezaměstnanost. U tohoto typu nezaměstnanosti nemá člověk práci déle než jeden rok. I laikovi je jasné, že v takovém případě je značně obtížný návrat zpět do zaměstnání.
Takže jak je na tom Česko s citovanou dlouhodobou nezaměstnaností?
Opět na sebe můžeme být hrdí, v ČR máme jen 1,15 % dlouhodobě nezaměstnaných. Což je jedno z nejnižších čísel nejen v EU, ale dokonce na světě.
Pro pět ran do předsednictva SPD, s kým chtějí tedy politici dnes vlastně „zatočit“ ?
Autor je právník a publicista
