Bohumil Pečinka: Nastal únor a vláda pořád nikde. Jaké jsou další možnosti?
Ani na začátku čtvrtého měsíce od sněmovních voleb není v dohlednu vláda s většinovou podporou v parlamentu.
V zásadě existují dvě varianty koaličních vlád. Jedna populistů s populisty (Babiš, Okamura, komunisté), v jedné podvariantě také s ČSSD, podporovaná Milošem Zemanem. Anebo ANO ve spolupráci s částí stran Demokratického bloku (ODS, KDU-ČSL, Starostové, TOP 09), které se ovšem brání představě Babiš − premiér. Do toho má Andrej Babiš vlastní představu o vládě výrazně jednobarevné, tedy menšinové s podporou jiných stran, kterou bude řídit jako svou firmu z jednoho centra. Výsledkem těchto protisměrných představ je, že ve vládní Strakově akademii sedí vláda v demisi a ještě nějakou dobu sedět bude.
Takže jak bude příští vláda složena? Politické strany, které budou chtít získat vliv ve vládě, musejí zapomenout na eventualitu kabinetu bez Babiše. Šéf ANO žije ve zvláštní tenzi, že pokud nebude ministerským předsedou, bude zatčen, takže bojuje o premiérství i z důvodu své ochrany a na jiný požadavek nekývne. Tenhle předpoklad ho však bude stát obrovskou cenu.
Nejvstřícněji naladěni k Babišovi jsou komunisté. Jejich cenou budou takzvaní odborní náměstci na různých ministerstvech a řada programových ústupků typu zdanění církevních náhrad.
Okamurova SPD by do vlády moc ráda přímo šla, ale Babiš se bojí mezinárodní izolace, a proto vymění jejich účast ve vládě za vliv Okamury na polostátní firmy. Jediný člověk, který je schopen dát při sestavování vlády všem stranám garance, je dnes Miloš Zeman. Rovněž on předloží Babišovi svůj personální účet. Nejspíš i v podobě zastoupení svých přátel a lidí z okruhu ČSSD. Předtím se ale šéfové sociální demokracie musejí na sjezdu zbavit oficiální linie nejít s Babišem jako premiérem.
Babiš se z tohoto sevření bude snažit vyjít tím, že připraví a po senátních volbách v říjnu 2018 možná i prosadí ústavní zákon o referendu. Přes ten se pokusí prosadit řadu věcí, které mu postavení v menšinové vládě neumožní realizovat.
Další z možností je, že se mu podaří dostat do konfliktu s prezidentem republiky, což není nic těžkého. V tom případě proti němu může Zeman nasadit zbraň hromadného ničení a požadovat „101“ podpisů poslanců, kteří se zavážou vytvořit s ním vládní koalici.
Pokud se Babiš bude zpěčovat, uplatní Zeman nátlakovou variantu známou z roku 2013 a jmenuje premiérem jemu nakloněného člověka, nazvěme ho Rusnok II. Tento model vlády pochopitelně nezíská důvěru, ale může vládnout do konce volebního období. Tahle představa bude takový bič na Babiše, že se pokusí převzít iniciativu sám a možná sleví z představ o jednobarevné vládě řízené jako firma.
