Loučení s ČSSD podle Dienstbiera
Před nedělním jubilejním 40. sjezdem české sociální demokracie se mluví zejména o tom, kdo se stane novým předsedou, kdo ho bude ve vedení doplňovat v roli místopředsedů a jak se postaví delegáti k návrhu na vládní spolupráci s Andrejem Babišem. Trochu ve stínu proto zůstává jeden okamžik sjezdu, který spočívá v předloženém návrhu na změnu stanov.
Změna vnitrostranických pravidel je sice na sjezdu zařazena až jako úplně poslední bod a možná se na ni dokonce dostane až v rámci druhého dílu oranžového sjezdu, který sociální demokraté zatím plánují v horizontu několika týdnů či měsíců.
Konec kvót
Přesto v sobě jeden z návrhů na úpravu stanov nese symboliku konce jedné éry českých sociálních demokratů. Chtělo by se říct, že návrh na vypuštění kvót pro ženy a mladé je symbolickou tečkou za obdobím, kdy vedení ČSSD ovlivňovaly myšlenky ideového lídra sociálně-liberálního křidla uvnitř strany Jiřího Dienstbiera. Právě on byl považován za jednoho z architektů „modernizace“ sociální demokracie, která se měla obracet na nové voličské skupiny, které dosud moc s oranžovou barvou nesympatizovaly. Ty měly nahradit tradiční levicové voliče, k nimž patřili starší lidé, obyvatelé venkova a příslušníci nižších příjmových skupin. Dienstbierovci chtěli naopak lovit mezi mladými, městskými voliči a konkurovat zeleným či dalším alternativním uskupením.
Zúčtování s modernisty
Samozřejmě platí, že myšlenka na kvóty, které v orgánech sociální demokracie dosud rezervují místa pro příslušnice „slabšího“ pohlaví a pro mladé členy, je uvnitř ČSSD starší než progresivistické a modernizační tendence, jak je reprezentovalo Sobotkovo vedení. Teď se ČSSD chce očividně vracet ke kořenům a v rámci úklidu po liberálně-sociálních modernistech jako byli Jiří Dienstbier či Michaela Marksová-Tominová se kácí les, který přinese i třísky v podobě konce kvót. Ty totiž před třemi lety vnitrostranické referendum rozšířilo i na kandidátky sociální demokracie ve volbách. Odpůrci kvót pro ženy ovšem nyní argumentují faktem, že se dostatečný počet žen na kandidátky sháněl jen těžko a další „dienstbierovská“ novota v podobě hlasování všech členů o sestavení kandidátek byla prý také velmi těžkopádná. Má proto zmizet a s ní i ustanovení, které zaručuje, že na sjezdu ČSSD i na schůzích nižší úrovně bude vždy čtvrtina delegátek a minimálně deset procent členů mladších 30 let.
Ani Borůvková
Ze stanov by mělo zmizet i ustanovení, že jednou z místopředsedkyň strany musí být žena. Sociální demokraté byli na tento bod dlouhodobě hrdí a prezentovali ho jako doklad jejich „proženské“ politiky, ale v praxi s ním měli téměř na každém sjezdu docela problém. Vždyť i takový macho-předseda, kterým byl kdysi Jiří Paroubek, měl problém do vedení prosadit svoji tehdejší místopředsednickou favoritku Alenu Borůvkovou, která se později zviditelnila veřejnou přestřelkou s ministrem Zaorálkem, po níž přišel o místo velvyslance ve Švýcarsku její manžel. Souboj o ženský post ve vedení se pak zase jindy stával závěrečnou řeží o to, které z vnitrostranických křídel bude mít ve vedení vrch.
Klíčové hlasy
Projde-li v neděli nebo na druhé části sjezdu vedením strany navržená změna stanov, bude se „ženský“ místopředsednický post obsazovat tentokrát naposled. Změnu odmítají „dotčená“ vnitrostranická sdružení, kterým kvóty pro ženy a mladé dávaly v orgánech důležitou roli. Vždyť se traduje i to, že Miloše Zemana před 25 lety v Hradci Králové také nakonec zvolili hlasy Mladých sociálních demokratů. Ti se teď společně se Sociálně demokratickými ženami, progresivním, ale také hlavně ženským Oranžovým klubem a sdružením Idealisté proti změně nejvíce ozývají a argumentují sociálnědemokratickou tradicí podpory menšin i faktem, že kvóty mají ve stanovách skoro všechny tradiční západoevropské sociální demokracie. Tvůrci návrhu naopak mluví o nutnosti zavést do strany zase zpátky rovnost mezi všemi členy. Definitivní slovo bude mít samozřejmě hlasování na sjezdu, ale už teď je jasné, že nejstarší česká politická strana se viditelně loučí s jednou érou své sociálnědemokratické historie – se sociální demokracií podle Jiřího Dienstbiera.
