Maďarská škola vymývání mozků: Dvě třetiny lidí věří, že existuje strana, která neexistuje
Před druhým kolem českých prezidentských voleb vyrukovalo okolí Miloše Zemana s billboardy s heslem „Stop imigrantům, stop Drahošovi“. Jestli lživé výpady nějak ovlivnily Drahošův volební výsledek, nelze odhadovat. Konstantní brainwashing s měřitelnými faktickými důsledky se ale vede o pár set kilometrů jižněji. Díky kampaním strany premiéra Orbána Fidesz, z nichž některé byly placeny státem, si teď třeba dvě třetiny Maďarů myslí, že ve volbách kandiduje neexistující strana.
Před časem jsem v jiném textu psal o letácích, které Orbánova vláda rozeslala do schránek všech maďarských domácností. Materiály popisovaly údajný plán evropských politiků na přesídlení statisíců migrantů na maďarské území, to celé pod taktovkou miliardáře a filantropa maďarského původu George Sorose. V zemi na Dunaji se těmto obsílkám říká „národní konzultace“ – vláda se lidí ptá na jejich postoje k aktuálním tématům a podle toho pak má upravovat svá rozhodnutí. Otázky pokládané v těchto průzkumech Orbánovým kabinetem byly ale zpravidla stavěny manipulativně ve stylu „Přejete si přijetí statisíců ilegálních muslimských migrantů na území Maďarska“? Překvapivě téměř nikdo neodpověděl „ano“.
Když i ultrapravice podporuje migraci
Čím víc se pak blížily dubnové volby, tím více peněz Orbánova strana postupně nasypala do reklamních panelů, billboardů a dokonce i televizních spotů opět plných Sorose. Podle tamních médií přesahuje dosavadní cena této propagace v přepočtu miliardu korun. Jen pro porovnání: české politické strany nesmí v kampaních překročit limit 90 milionů, tedy ani ne desetinu sumy investované Fideszem. Česká republika má přitom zhruba stejný počet obyvatel a podobnou rozlohu jako Maďarsko.
Nejnovější z Orbánových billboardů teď například zobrazuje lídry všech dalších výrazných stran se štípačkami v ruce a nápisem „Společně zničíme hraniční plot“. Uprostřed mezi nimi stojí (jak jinak) George Soros, drží politiky kolem ramen a směje se na ně. Plot na hranicích postavila v roce 2015 Orbánova vláda jako prostředek k zamezení průchodu uprchlíků přes Maďarsko a stal se symbolem nejen tamní protiimigrační politiky.
Se štípačkami a překvapenou grimasou na billboardu stojí i Gábor Vona, předseda nejsilnější opoziční strany Jobbik. Právě Jobbik je přitom strana národně konzervativní až nacionalistická, podobající se možná tak české SPD či starým Sládkovým republikánům. Tedy pochopitelně strana, která jakoukoli imigraci od začátku nekompromisně odmítala. Sám Vona už Orbánovu partaj žaloval za pomluvu.
Nezdá se ale, že by měl zvlášť velkou šanci uspět. Na míru svým agitacím ušila vláda bezmála před rokem i nový zákon o volebních kampaních. Ten umožňuje státním úřadům pokutovat politické strany v případě, že si pronajmou reklamní plochu za neúměrně nízkou cenu – cílem normy tedy bylo zabránit propůjčování billboardů za nízké částky od spřízněných podnikatelů, čehož využíval právě konkurenční Jobbik. Dostal za to pokutu ve výši v přepočtu 27 milionů korun. Šance na to, že by si soud dovolil podobně potrestat stranu Viktora Orbána, se v současném Maďarsku blíží nule.
Funguje to
Podle nedávných průzkumů se zdá, že protisorosovská kampaň zabrala možná více, než si sám Orbán přál. V průzkumu, v němž se tamní agentura Maďarů ptala, zda podle nich má Sorosova strana šanci vyhrát volby, pouze 24 % dotázaných odpovědělo, že taková strana neexistuje. Naopak dvě třetiny respondentů měly za to, že člověk, který v Maďarsku nežije od roku 1946, má v jejich zemi své politické uskupení a kandiduje s ním v parlamentních volbách.
Naopak existující Orbánův Fidesz si vede dobře. V nejnovějších průzkumech jeho preference bezmála měsíc před volbami skáčou až na 55 procent a je téměř vyloučené, že by v příštích čtyřech letech z Budapešti vládl někdo jiný. Kam se hrabou všichni Okamurové, Babišové a Zemani, kterými se straší u nás – v manipulaci voličských mas působí pořád vedle Orbána jako neohrabaní amatéři.
