Ondráček zvolen, polistopadový režim skončil. Osobní vzpomínka na rok 1989 a střet s mlátičkami
O zvolení bolševického fízla Zdeňka Ondráčka šéfem komise pro kontrolu GIBS referovala všechna meédia. Já si však dovolím na celou událost podívat trochu sentimentálním pohledem starého muže, kterého komunističtí pohůnci jako Ondráček zmlátili na Národní třídě v listopadu 1989. Prosím tedy, omluvte emoce.
Když jsem stáli na Národní třídě a tlačil se na nás z jedné strany policejní kordon, zatímco ze strany druhé do nás najížděl policejní obrněný transportér. Viděli jsme, že to komunistická moc bere opravdu vážně. A bezmocně jsme sledovali ty bolševické fízly, jak bijí nás i naše děvčata, a jak nás gumovými obušky učí víru ve správnost socialismu.
Když jsme pak utíkali podloubím u jazykové školy, a bolševičtí fízlové nás bili ještě víc a systematicky, věděli jsme jediné: Tyhle totalitní zrůdy, které se nechají režimem nasadit proti vlastním lidem, musí od koryt. Mnozí z těch komunistických pohůnků byli staří jako my - studenti, které bili. V jejich očích však bylo tolik zla, fanatismu a nenávisti, jako by nás dělily celé generace. A celý listopadový převrat pak byl v podstatě veden pod praporem odporu proti uniformovaným bolševikům, kteří brutálně zbili pokojnou demonstraci.
Krásné mládí v socialismu
Podařilo se. Bolševický režim padl. Společnost se však naprosto nedokázala vyrovnat s ponurým dědictvím komunismu. Takže jsme jako národ - pod heslem nejsme jako oni - zapomněli ty komunistické katany pozavírat a zbavit občanských práv. Nyní se ukazuje, že to byla kardinální chyba, a že se rudá verbež za necelých třicet let vzpamatovala a zase se sápe po moci.
V pátek zvolila Sněmovna za předsedu komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních (GIBS) sborů Zdeňka Ondráčka. Je to - jak jinak - komunista. Měl už za bolševismu oslnivou kariéru: Byl policistou, a zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne. Slůvko „zasahoval“ znamená, že bil demonstranty. Zasahoval násilím proti neozbrojeným lidem, kteří pokojně demonstrovali za změnu totalitního režimu. My jsme tehdy takovým soudruhům říkali Jakešovo gestapo.
Mlátička znovu na scéně
Rok 2018 ukazuje, že se naše země obrací ze směru, kam ji obrátil listopadový převrat, a znovu se dívá směrem na Východ, k matičce Rusi a nejlepším tradicím marxismu - leninismu.
Těsně před výročím Vítězného února oznámili komunisté, že jim prezident republiky Miloš Zeman přislíbil účast na jejich sjezdu, který se má konat v dubnu. Bude to poprvé od roku 1989, co bude na sjezdu komančů jejich partaj legitimizovat prezident. O orientaci ruského švába z Hradu už nemá nikdo pochybnosti, takže to moc nepřekvapí.
Druhého března však došlo k události, která de facto znamená konec polistopadového režimu, konec demokracie, za kterou demonstrovali lidé jak v tom Palachově týdnu, tak sedmnáctého listopadu na Národní třídě. Aktivní vykonavatel bolševické zvůle se stává klíčovou postavou v kontrole bezpečnostních složek.
Znovu na Albertov!
Ondráčkovo zvolení znamená jediné: Babišismus s komunisty v pozadí vítězí na celé čáře a podkopává svobodu a demokracii v České republice. Opět máme vládu jedné strany (sice v demisi, ale on to Andrej nějak nakonec skoulí), a opět se do čela dostávají amorální a bezectní lidé, kteří prokázali, že jim není proti mysli bít ženy. Je to skandální, ostudné a nepřijatelné - a pokud něco v polistopadové historii volalo po masivním občanském vystoupení a odporu, tak je to tahle hanebná volba.
Nesnáším demonstrace a rozhodně je nemám v úmyslu svolávat. Pokud však někdo - nejlépe studenti - svolá shromáždění proti rehabilitaci bolševických mlátiček, určitě tam půjdu. Uvidíme, jestli je doba už tak daleko, aby nás zase bezpečnostní orgány zbily.
