O farmářích a dětech: Ve světě jsou horší zvěrstva než estébák ve vládě. A nám je to jedno
„To je prostě globalizace. Na Slovensku řádí italská mafie, v Česku slovenská a ta naše je v Jihoafrické republice,“ napsal mi soused ze Slovenska. Pravda je, že ve světě se dějí vskutku prapodivné věci a nevýhodou oné globalizace je, že krom dobrých věcí (technologie, věda) se za našimi humny ocitne také každá s prominutím pitomost. A někdy i nebezpečná. Z čeho mám nejnověji obavy?
Když jsme u Jihoafrické republiky: Tamější parlament posvětil drtivou většinou hlasů (241 proti 83) vyvlastnění farem bílých farmářů, samozřejmě bez náhrady. „Proces smíření je u konce. Nastal čas pro spravedlnost,“ uvedl předkladatel zákona Julius Malema z jakési samozřejmě demokratické strany. Ovšem slíbil, že se nechce mstít bílým lidem, jen obnovit důstojnost černých.
Proces, který zahájil téměř před třiceti lety Nelson Mandela, zdá se být u konce. Teď jde jen o to, kdo z Jižní Afriky vyrazí směrem do bohatších zemí (Evropa?) na gumových člunech dříve – vyhánění bílí farmáři, nebo černoši, kteří přivedou svými inovátorskými zemědělskými dovednostmi svou zemi k úpadku a hladu? Že maluju čerta na zeď a noví nájemci, kteří budou vybráni podle rasově motivovaného klíče – nesmějí být bílí –, budou spravovat jim svěřený majetek dobře?
Stačí se podívat do sousedního Zimbabwe, kde k podobnému sociálnímu experimentu přistoupil mezi lety 2000 a 2010 osvoboditel svého lidu od britského koloniálního jha Robert Mugabe. Někdejší bohatá země se propadla do bídy, farmy zpustly a v zemi zavládla moderní diktatura afrického střihu. Že lidskoprávní aktivisté neprotestovali proti černému rasismu tehdy a nepozvedli svůj hlas ani dnes? Krom toho, že zabírání „bílé“ půdy určitě považují za akt historické spravedlnosti a napravení staletých křivd, mají přece úplně jiné starosti.
Přesvědčil jsem se o tom při sledování neuvěřitelného rozhovoru moderátora americké televizní stanice Fox News s aktivistou zavádějícím po amerických školách vymoženost, bez níž bych se také obešel: Děti na amerických školách si budou moci zvolit vlastní sexualitu, pohlaví, a učitelé se mohou sami rozhodnout, jestli budou rodiče o této skutečnosti informovat. Značná část toho rozhovoru se nevedla o zjevném biologickém nesmyslu, že si děti mohou vybrat z nabízených pohlaví (kolik jich už dneska vlastně oficiálně je, nevíte to někdo?), ale že škola má právo nesdělit jeho rodičům, že jejich kluk se sprchuje s holkami, protože je holka, a ne kluk.
Moderátor byl jako otec čtyř dětí v šoku, ovšem aktivista se nenechal zviklat jediným logickým argumentem, třeba že děti pocházejí z rodiny, patří svým rodičům, a ne nějakým učitelům ve škole. Za aktivistou stála pošahaná moderní multi-kulti ideologie, tedy pravda. A pozor, nejde o nějaký návrh nebo konstrukt, tato praxe už do amerických škol opravdu dorazila.
U nás se dnes protestuje proti jednomu komunistovi v komisi pro kontrolu policejní inspekce a jednomu estébákovi v čele vlády. Budiž. Není to nic hezkého. Nemůžu si ale pomoci, ve světě se dějí daleko horší zvěrstva. A je nám to jedno.
Text vyšel také jako editorial tištěného Reflexu č. 10/2018.
