Panstvo z Hradu vzkazuje: Budoucnost je naše!
Miloš Zeman na oslavu svého znovuzvolení pozval „pár přátel“ a nechal si zahrát písně lahodící jeho státnickému uchu. To je běžná praxe, přesto měl 14. březen nepopiratelnou symboliku: Zatímco honorace blízká hlavě státu slavila, protestoval minimálně trojnásobný počet lidí na Václavském náměstí proti útokům prezidenta a jeho politických spojenců na veřejnoprávní média.
Málokdy se stává, aby se v jeden den takto přehledně, ve stejný čas a nedaleko od sebe prezentovaly dva společenské světy. Na Václavském náměstí se sešel mix občanů znepokojených nedávnými výroky Miloše Zemana na adresu České televize. Z nich a z předchozích vyjádření hlavy státu je zřejmé, že Zeman by si přál zestátnění veřejnoprávních médií po polském a maďarském vzoru.
Přiškrcení médií veřejné služby je pro konzervativní národovce přirozený impuls: při všech řečech o politické nekorektnosti mají totiž tuze tenkou kůžičku a jsou velice hákliví na kritiku. To má se svými názorovými blíženci z Budapešti a Varšavy Miloš Zeman společné.
V současné konstelaci, kdy v řadě otázek existuje sice nepřiznaná, ale evidentní názorová shoda mezi Hradem, komunisty, křiklouny z SPD a vládcem státostrany ANO, je velmi pravděpodobné, že k pokusu o omezení nezávislosti médií, a možná nejen těch veřejnoprávních, skutečně dojde. Nikdo z této party nemá s novináři dobré vztahy.
A pak je tu druhý rozměr hradní slávy a demonstrace v podhradí. Zemanovi kromě těles jako kapela Hradní stráže pěli vesměs umělci, kteří měli k moci vždy blízko, bez ohledu na režim. Decibely lásky Michala Davida, hlavní hvězdy večera, lakovaly tupou šeď normalizace na růžovo už před lety.
Teď má být stejné disko zřejmě soundtrackem k novým poměrům ve státě. Zeman totiž svým věrným z pódia vzkázal: „Nervozita skončila. Budoucnost je na pět let naše.“ Ona budoucnost se zřejmě dál ponese ve znamení útoků na novináře, nerespektování ústavních zvyklostí a kšeftaření hradní věrchušky s východními autoritářskými režimy. To vše v tandemu s uřvanými polofašouny, bývalými estébáky, žongléry s dotacemi a státními zakázkami.
Miloš Zeman, muž, jenž o sobě mluví jako prezidentu spodních deseti miliónů, si na Hrad pozval vesměs lidi, jimž se v blízkosti mocných dařilo odjakživa. A ze Španělského sálu vzkázal půlce oněch deseti miliónů, která ho nevolila a jež se stále častěji schází na náměstí českých měst: Teď se pět let bude držet huba a krok. Nu, uvidíme.
