Ruské volby v kostce: Putinovi pomáhají sankce i smrt agenta v Británii. Voliči mohou vyhrát iPhone
Více než 110 milionů Rusů může v neděli jít volit hlavu ruského státu na dalších šest let. Hlavní výsledek se zdá dopředu jasný. Jak napsalo jedno z ruských médií, ve volbách se bojuje pouze o stříbro. Snad ani v rovině možného zázraku nikdo nepočítá s tím, že by mohl vyhrát někdo jiný než dosavadní kremelský vládce Vladimír Putin.
Zákon sice stanoví, že by se případné druhé kolo konalo za tři týdny, nikdo ale volby na 8. dubna nepřipravuje, protože už samotné konání druhého kola by představovalo velkou Putinovu prohru. Přesto mají nedělní volby svoje zápletky, které stojí za to sledovat.
70 na 70
Sám Putin si například neoficiálně stanovil ambiciózní volební cíl. Ten by se dal popsat jako dvojitá sedmdesátka. Kremelská administrativa si totiž přeje, aby obhájce funkce získal přes 70 % hlasů a k urnám přišlo zároveň přes 70 % Rusů.
To první se zdá dosažitelnější. Nikdo z protikandidátů Putinovi na záda podle dostupných průzkumů nedýchá a jeho náskok činí ve zveřejněných odhadech 40 a více procentních bodů. Třetí Putinův prezidentský mandát pro něj byl po mnoha stránkách úspěšný.
Krym a syrský vítěz
Není například náhodou, že volby se po aktuální změně zákona konají zrovna tuto neděli. Rusko si totiž 18. března připomíná čtvrté výročí připojení Krymu, takže i volební datum Rusům připomíná, že Putinovi se po dlouhých letech podařilo opět „rozmnožit“ jejich státní území a vrátit Rusku teritorium které jeho krajané tradičně považují za historicky ruské.
Nejen zisk Krymu ale dokresluje, že Putin se v očích velké většiny svých spoluobčanů stal tím, kdo Rusko za posledních šest let definitivně vrátil do první ligy světové mezinárodní politiky. Vždyť Rusko se považuje za vítěze syrské války a velmoc, která teď hraje na Blízkém východě první housle. To vše se promítá do zhruba osmdesátiprocentní podpory, které se Putin aktuálně těší, když Rusové odpovídají na otázku, zda podporují svého prezidenta.
Telefony proti apatii
Větší problém ovšem bude mít ruská vláda s tím, aby dostala k urnám dost voličů. Opoziční společnost pro výzkum veřejného mínění zveřejnila, že k urnám chce jít jen 58 procent oprávněných voličů. To by znamenalo, že by Putin neobhájil míru účasti z posledních prezidentských voleb v roce 2012, kdy se do volebních místností vydalo 65 % Rusů. Ruská tisková agentura sice snad ob den zveřejňovala průzkum, že se k urnám chystá kolem 70 procent voličů, ale to působilo spíše jako součást kampaně ze strany úřadů.
Putin se totiž teď uchází už o čtvrtý prezidentský mandát a po administrativním vyřazení největší opoziční osobnosti – Alexeje Navalného – chybí volbám kvůli nedostatku konkurence větší napětí. To se nyní vláda snaží překonat nejen vyráběním propagačních videí, která mají cílit zejména na mladší voliče, ale snaží se je k urnám přilákat i v demokracii málo vídaným prostředkem – soutěží o iPhony. Kdo si u voleb udělá selfie a nahraje ho na sociální sítě, může vyhrát telefon nebo tablet. Systém už byl zkoušen na podzim v regionálních volbách a očividně se osvědčil.
V Rusku anulovali výsledek voleb. Přispělo k tomu i video manipulace s hlasy >>>
Smrt Skripala pomůže
Trumfem v boji za splnění „stanovené“ volební účasti se ale může paradoxně stát situace, kdy Rusko čelí kritice a sankcím za údajný podíl na pokusu o vraždu bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii. Kdo by si myslel, že Putina doma podobná obvinění poškodí, mýlil by se. Naopak.
Ruská provládní média referují o nespravedlivém obvinění a studenoválečnickém slovníku Západu vůči Rusku. To samozřejmě oslabuje teorii, kterou používají obhájci Ruska a která říká, že by se země přece krátce před prezidentskými volbami nezapletla do podobně riskantního útoku na území členské země NATO.
Jenže na druhou stranu, co by v očích Rusů více dotvořilo obraz jejich země jako velmoci, která je schopna hájit své zájmy všude na světě, než právě spektakulární poprava odpadlíka od ruské tajné služby uprostřed Velké Británie. Takže i výroky britského ministra zahraničí, že útok mohl nařídit dokonce sám Putin, jen zapadají do konceptu jeho předvolební kampaně, kterou mimochodem stejně jako nedávno u nás Miloš Zeman, oficiálně ruský prezident vůbec nevede.
