Kim Čong-un a Donald Trump mír nakonec možná dohodnou. Dostane vůdce KLDR nobelovku?
Ještě před několika měsíci byl severokorejský diktátor Kim Čong-un považovaný za nebezpečného a nevyzpytatelného vůdce. Pokud bude ale pokračovat ve svém tažení, u něhož se zdá, že se najednou snaží se světem domluvit, brzy jej někdo navrhne na Nobelovu cenu míru.
Aby to bylo ještě bombastičtější, mohl by Kim dostat toto ocenění spolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Když tedy spolu domluví mír a zastavení severokorejského jaderného programu.
Je ale něco podobného možné? Překvapivá odpověď zní – ano, je.
Kim Čong-un loni testoval rakety a jaderné zbraně. Letos poslal své sportovce do jihokorejského Pchjongčchangu. Tedy do nepřátelské země. Minulý týden navštívil Čínu, což byla jeho vůbec první zahraniční cesta od roku 2011, kdy se chopil moci. Sejde se 27. dubna s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. To bude teprve třetí schůzka vůdců rozdělené Koreje za posledních 70 let. A na konec května se připravuje jedno z nejočekávanějších setkání 21. století – summit s prezidentem USA.
V případě Kima ovšem dokonale funguje „haló efekt“, což je termín, se kterým kdysi přišel americký psycholog Edward Lee Thorndike. Haló efekt je chyba v posuzování lidí. Dochází u něj k převládnutí prvního nebo nejsilnějšího dojmu. Ten pak potlačí všechny ostatní vjemy, čímž podle definice brání jejich správnému rozlišení a zhodnocení.
Kim Čong-un byl vždy hodnocen podle „haló efektu“ – a ten byl záporný. Může se to změnit? Lze v hlavě přehodit výhybku a dělat něco naprosto jiného? V případě politiky a ekonomiky ano. Stává se to, když zjistíte, že nemáte jiné východisko, že stojíte před krachem.
Jenže Kimova Severní Korea stojí podle světa před krachem desítky let. Pchjongjang přitom hledá jaderné zbraně už od konce padesátých let a jistě bude požadovat za zastavení tohoto hledání mimořádně vysokou cenu.
Za pokus to ale stojí. Na místě je přesto velká opatrnost. V minulosti byla Nobelovými cenami míru ověnčena americko-vietnamská dohoda o ukončení války. Zkrachovala. Totéž se stalo v případě Izraelců a Palestinců. Navíc do hlavy Kim Čong-unovi nikdo nevidí. Jen on sám a několik jemu nejbližších vědí, co má být na konci neuvěřitelných zvratů, které u severokorejského vůdce právě sledujeme. Ale to se mi už do toho zase vkrádá ten pověstný „haló efekt“.
Text vyšel také v tištěném Reflexu č. 14/2018.
