Nejsme tvoje (f)Irma: 6 důvodů, proč demonstrovat proti Babišovi
V pondělí navečer se po celé zemi demonstrovalo za odchod Andreje Babiše z premiérské funkce. V Brně a Praze se sešly tisíce občanů, v dalších městech stovky a desítky. Akci svolala internetová iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Na jejích stránkách už petici za Babišovo odstoupení podepsalo téměř čtvrt milionu lidí. Protože to nevypadá, že premiér požadavkům vyhoví a bude se tedy demonstrovat dál, přinášíme šest důvodů, proč se vyplatí vyjádřit veřejně svůj politický názor.
1. Venku je hezky
Jaro to rozbalilo na plné pecky, kytky řvou a ptáci smrděj, počasí je perfektní. Historická centra měst, kde se manifestace obvykle konají, jsou navíc krásná a opravená. Politici o této zemi postupně říkali, že je spálená, vytunelovaná, rozkradená Kalouskem a zaplavená migranty. Není lepší způsob, jak dát populistům najevo, že Česko je naopak sebevědomý stát plný kreativních a přemýšlivých lidí, než přihlásit se k tomu veřejně ve staletých kulisách českých náměstí. I to pivo na zahrádce pak stihnete.
2. Budete v dobré společnosti
Premiér, prezident a další střídavě tvrdí, že demonstranti jsou jednou navedená děcka, podruhé zpovykaní pražští elitáři a potřetí majdanisti, placení bůhvíodkud. I letmý pohled do davů, které se v pondělí shromáždily na Václavském náměstí a dalších místech naznačí, že jde o autentický a spontánní protest. Ani spojené síly CIA, lluminátů a Bilderbergu by nesvedly na jedno místo tak pestrou směs lidí. Od seniorů, co si dobře pamatují nejhorší chvíle minulé totality, před vyfiknuté hipstery, pro než je odmítnutí autoritářských tendencí stejná povinnost, jako černé raybany a úzké džíny, až po zcela řadové občany, jimž zkrátka vadí, že máme premiérem trestně stíhaného estébáka, který za působení v politice zdvojnásobil svůj majetek na krásných 95 miliard korun.
3. Pochopíte, že v tom nejste sami
Záplava nehorázností, lží a čiré stupidity, kterou do veřejného prostoru pouští populisté, národovci, čím dál drzejší komunisté a jim nakloněná média, působí otupujícím dojmem. Když ale zcela zaplněná střední část Václavského náměstí držela minutu ticha za oběti nedemokratických režimů, byl to docela silný moment. O to víc, že právě k takovým režimům se část domácí politické scény velice otevřeně lísá.
Stačí třeba vzpomenout na nedávná, tuze roztomilá selfies soudruha mlátičky Ondráčka s ruskými okupačními jednotkami na Krymu. Je dobré si připomenout, že zdaleka ne všichni občané této země berou informace o domácím i zahraničním dění z koktavých estrád na TV Barrandov a hnědých stránek Parlamentních listů.
4. Zjistíte, že není všechno tak beznadějné
Demonstrace probíhají v klidu, z policistů, dohlížejících na pořádek, nejde strach. Stále žijeme ve zemi, kde lze svůj názor vyjádřit svobodně. Na obzoru se už ale kupí mraky: šikana podnikatelů Finančním úřadem, zesilující tlak na novináře, snahy o dozorování represivních složek politiky s temnou minulostí.
5. Je to zábava
Velkou slabinou manifestací posledních měsíců je neschopnost přijít s novými hesly. Pokud jste trochu zlomyslní, nebo máte slabost pro dadaismus, můžete poněkud ošoupané slogany zkusit oživit – uvidíte, kolik demonstrantů se k vám přidá. Co se nabízí: „Babiš ven z Vládi“, „Nejsme tvoje Irma“, „Babiše do Košic“, nebo oblíbené „Česko není Rusnok.“
6. Je to důležité
Svobodu slova opravdu nemáme proto, abychom se bavili o počasí. Před více než čtvrtstoletím se lidé nechali mlátit, zavírat, skrápět v lednových mrazech vodou a šikanovat nařvanými milicionáři, abychom my dnes mohli svůj názor vyjádřit bez obav. Už proto bychom těchto této svobody měli využívat. A dát najevo mentálním dědicům minulé nesvobody, že Česku je pořád dost lidí, pro než mají pojmy jako demokracie a liberalismus stále velmi konkrétní a důležitý obsah.
