Orbán je Evropan, ne že ne. Největším problémem starého kontinentu je sama EU, nikoliv maďarský premiér
Nenechme se mýlit. Hlavním problémem Evropy není staronový maďarský politický triumfátor Viktor Orbán, i kdyby nám to stotisíckrát bušily do hlavy Sorosovy neziskovky, bruselské diamantové mozky a moudré mluvící hlavy v televizních diskusích a dokumentech, líčící Orbána coby xenofobního pravicového populistu, hrobaře starého kontinentu, který místo šíření lásky a vítání nelegálních migrantů staví ploty z ostnatých drátů. Přitom největší problém současné Evropy představuje sama Evropská unie, ne Orbán.
Zahraniční politika, reprezentovaná, v nadsázce řečeno, čestnou předsedkyní hnutí Hamás Federikou Mogheriniovou. Uprchlická politika, reprezentovaná asi nejlépe předsedou komise Junckerem a návrhem na nový způsob povinného přerozdělování uprchlíků Dublin IV. Společná evropská měna, jež uvrhla do ekonomických obtíží podstatnou část jihu Evropy.
Ekologická politika, řídící se bludy zelených aktivistů, která zatahuje do existenčních problémů celé segmenty tradičního evropského průmyslu, o vlivu na ceny energií a souvisejících komodit raději ani nemluvě. Dotační politika, ohýbající přirozená pravidla trhu a rozšiřující prostor pro korupci. Zemědělská politika s heslem „Bohatí musí být bohatší, velcí větší“. Politická korektnost a multikulti jako oficiální ideologie, jejíž kritici jsou umlčováni a trestáni. A všude vůkol nás byrokracie a regulace, ničící podnikavé a schopné.
Viktor Orbán pronesl několik vynikajících projevů o kořenech křesťanské evropské civilizace, jež chce vyvrátit současný Brusel. Byl za ně samozřejmě evropským politickým i mediálním mainstreamem peskován a označen za politické monstrum, které ohrožuje Evropu.
Takže znovu – Viktor Orbán, nikoli nová evropská liberální levice, chystající se vztyčit mnohametrové pomníky vynálezci třídního boje a židobijci Karlu Marxovi, je autentický a přesvědčivý obhájce evropanství a jeho křesťanských základů. Kdo nevěří, nechť si například najde a přečte jeho loňské „vánoční poselství“ maďarským spoluobčanům.
Vybírám: „Bez ohledu na to, jestli chodíme do kostela, nebo ne, nechceme být nuceni slavit Vánoce za zataženými závěsy, abychom náhodou neurazili city jiných. Nechceme, aby se naše vánoční trhy přejmenovaly, a určitě je nechceme trávit za betonovými zátarasy… Když jsou z fotografií mazány kříže, když se lidé snaží odstranit kříž ze sochy Jana Pavla II., když se snaží měnit oslavy našich svátků, každý správně smýšlející Evropan vybuchne hněvem.“
Kolem Viktora Orbána bude samozřejmě v nejbližších dnech a týdnech rušno, jako vždy, když v některé evropské zemi vyhraje politik vymykající se unijním škatulkám o správném bruselském vazalství. Vyhrožování seškrtáním eurodotací, omezením hlasovacích práv v unijních orgánech, diplomatické i méně diplomatické urážky. A nakonec to nejlepší – obvinění z proputinovské politiky. Protože kdo nejde s námi, jde přece s Putinem, že ano.
