Půl miliónu voličů-penzistů má kognitivní problém. Ovlivňuje výsledky voleb i snížené IQ?
Když se divíme, kde se bere tolik voličů Babiše, Okamury, komunistů, a především Miloše Zemana, nesmíme zapomínat na neúprosná čísla o demenci a mentálním úpadku řady voličů ve stáří. Úpadku, který znemožňuje, aby se takový volič řídil něčím jiným než populistickým heslem.
Zpráva o stavu demence, již publikovala v roce 2015 Česká alzheimerovská společnost – dočteme se v ní děsivý fakt: v roce 2014 trpělo diagnostikovanou demencí téměř 153 tisíc lidí. Asi sto tisíc žen a padesát tisíc mužů. Tento nápadný rozdíl je dán jednak větší náchylností starých žen k těmto potížím, za druhé ale také výrazně vyšším věkem, kterého se u nás proti mužům ženy dožívají.
Takže se své demence dožije více stařenek než stařečků. A zdrcující většina z nich má volební právo. O ně přicházejí až v těžkých, posledních předsmrtných fázích demence, kdy už nemluví, nechodí a na volby si opravdu nevzpomenou. Ale u lehké a střední demence z celé řady důvodů ke zbavení volebního práva nedochází – nebo jen výjimečně.
Psychiatři to politikům přejí
Proč mají dementní senioři zachované volební právo? Jednak, pokud má takový senior příbuzné, kteří se o něj starají, nebo žije sám, tak není nikoho, kdo by navrhl zbavení. To přichází v úvahu především tehdy, když je senior v ústavní péči, kde si ho všimnou. I v takové situaci však bývá dementní senior často na mnohých právech omezen (třeba smí disponovat jen omezenou částkou peněz), ale ne na tom volebním.
Řada psychiatrů, byť třeba pacienta nějak omezí, volební právo seniorovi ponechá. Jednak lékaři vycházejí z pravdivého předpokladu, že takový senior má stejný (tedy žádný) potenciál pochopit politické procesy jako voliči s nejnižším IQ. A za druhé mnozí psychiatři takové voliče našim politikům přejí. Takže velká většina lidí s demencí volební právo má a mnozí z nich volit chodí.
Demence je až nakonec...
Česká alzheimerovská společnost upozorňuje na další fenomén, který musíme brát v úvahu při přemýšlení o našich volbách: „Mírná kognitivní porucha (Mild Cognitive Impairment — MCI) je poměrně široký pojem používaný k popsání mírných, ale měřitelných poruch paměti či poznávacích funkcí, například soustředění, rozhodování nebo orientace.
Člověk s mírnou kognitivní poruchou má tedy s pamětí o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, rozhodně ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. Tato mírná porucha — na rozdíl od demence — nijak zásadně nebrání v každodenních aktivitách a soběstačnosti. Podle současných studií je v populaci 65letých a starších lidí výskyt mírné kognitivní poruchy přibližně 20 %, tedy jedna pětina.“ Konec citace. Slušně se to mezi lidmi popisuje frází „s dědečkem je to pořád těžší“, případně „babička už je taková trošku senilnější“. A všichni tito lidé mají volební právo, protože jejich kognitivní nedostatečnost je diskrétní, nevykazuje žádné excesy.
To, že někdo po celoživotním sledování baletu na veřejnoprávní televizi najednou přepíná mezi TV Barrandov a TV Šlágr, není důvodem ke zbavení volebního práva. Přesto člověk subdementní už není schopen z politiky pochopit také nic než hesla. A kolik takových je? Český statistický úřad podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zachytil na území České republiky 1 644 836 osob starších 65 let.
Dohromady to máme...
Dvacet procent osob nad šedesát pět let trpí mírnou kognitivní poruchou. To je 329 tisíc voličů. Dementních je 153 tisíc. Dohromady přes 480 tisíc. Skoro půl miliónu hlasů tedy mají (a mnozí z nich i při volbách odevzdávají) lidé mající narušené poznávací a rozhodovací procesy.
Když k tomu připočteme hlasy mladších voličů, kteří mají IQ do výšky 90 — populace s nejnižší inteligencí –, dojdeme k okouzlujícím výsledkům. Voličů u nás je asi osm miliónů čtyři sta tisíc a IQ do devadesáti má asi dvacet procent z nich. To je 1 680 000 voličů. Nazvěme je nejhloupějšími.
A když sečteme nejhloupější a senilní, tak i když odečteme sto šedesát tisíc těch, co k volbám nedorazí nebo nemají kvůli demenci volební právo, docházíme k úctyhodnému počtu dvou miliónů slaboduchých voličů. Nemyslím hloupé, těch je samozřejmě mnohem víc. Myslím skutečně slaboduché. Takové, kteří mají opravdový kognitivní problém. Výše uvedená oficiální čísla ukazují, že je to každý čtvrtý volič. Proto by bylo asi načase zrevidovat princip všeobecného volebního práva a ponechat je jen lidem, kteří projdou základním inteligenčním testem. Pokud je totiž každý čtvrtý volič dementní nebo slabomyslný, má demokracie vážně problém.
