Může vláda v demisi a bez důvěry vládnout neomezeně? Krátké video vysvětlí, jak její pravomoci limitovat
Současná politická krize, vyvolaná údajným únosem syna Andreje Babiše na Krym může ve svých důsledcích vest až k pádu vlády. Premiér Babiš v pátek ráno prohlásil, že v žádném případě sám neodstoupí. Od prezidenta má ovšem slíbeno, že pokud dojde k pádu současné vlády, bude opět jmenován premiérem a pověřen sestavením vlády nové. Může ovšem dosud fungující vláda v demisi plnohodnotně vládnout? Existuje něco, co vláda v demisi nemůže dělat? A jaká jsou konkrétně její omezení?
Podle zákonů i znění Ústavy se na první pohled zdá, že vláda v demisi může fungovat jako běžná vláda, která naopak důvěru Poslanecké sněmovny získala. V ústavě ani v dalších zákonech totiž nenajdeme žádné jednoznačné omezení, které by stanovilo, že nějaké konkrétní pravomoci vláda v demisi vykonávat nemůže.
Rozhodnutí soudu
Samozřejmě ale platí, že z politického hlediska vláda bez důvěry nezastupuje většinu občanů, kteří byli u voleb, a proto by se určitých omezení taková vláda držet měla. Pro podobnou zdrženlivost navíc existuje i jeden právní důvod, který spočívá v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010.
Skupina 45 poslanců podala v roce 2007 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení jedné vyhlášky ministerstva zdravotnictví s odůvodněním, že ji vydal ministr zdravotnictví, který byl členem tehdejší vlády Mirka Topolánka v demisi. Ústavní soud na jeho základě vydal poměrně složité rozhodnutí, v němž v principu stanovil, že vláda bez důvěry je vždy v odlišném postavení od kabinetů s důvěrou a její pravomoci jsou proto do určité míry omezené.
Nejasné hranice
Nestanovil ovšem přesně, v čem tato omezení spočívají, protože vyjádřil stanovisko, že by jejich stanovení dopředu mohlo znamenat, že vláda v demisi bude moci být v budoucnu ochromena třeba v nutnosti zastupovat stát v mezinárodních vztazích.
Ústavní soud proto pouze konstatoval, že jednotlivé pravomoci vlády v demisi mohou být přezkoumávány z hlediska ústavnosti až po tom, co je vláda využije a oprávněná osoba (například poslanci) je u soudu napadne. V tehdejším případě takto Ústavní soud posuzoval, zda ministři v demisi mohou vydávat vyhlášky, a rozhodl, že ano, ale pouze takové, které se vyvozují z provádění platných zákonů.
